Olga Vittoria Gentilli

Italská herečka Olga Vittoria Gentilli dlouhá léta zářila na divadelních jevištích, již jako vyzrálá umělkyně po příchodu zvukového filmu odehrála také čtyřicet rolí před kamerou, její doménou se staly postavy žen z nejvyšších společenských kruhů v historických filmech. Narodila se sice v Neapoli, ale její rodina pocházela ze severní Itálie. Jako divadelní herečka se začala uplatňovat od roku 1908 a postupně prošla několika divadelními společnostmi. Od vedlejších dívčích rolí brzy pronikla k hlavním ženským postavám a soudobá kritika oceňovala její moderní pojetí v klasickém repertoáru (Figarova svatba). Ke spolupráci s filmem byla oslovena až po příchodu zvuku, poprvé stála před kamerou v roce 1933, kdy odehrála vedlejší role hned ve čtyřech filmech. Její filmografie se začala rozrůstat až za druhé světové války, zmínku si zaslouží role Xantypy, manželky titulního hrdiny (Ermete Zacconi), v antickém dramatu SOUD SE SOKRATEM A JEHO SMRT (Processo e morte di Socrate, 1939). Připomeňme dále několik rolí panovnic, v historických filmech hrála císařovnu Marii Terezii (VĚČNÉ MELODIE – Melodie eterne, 1940), neapolskou královnu (TOSCA, 1941) nebo ruskou carevnu Annu (KORUNOVANÁ LÁSKA – Amore imperiale, 1941). Postavy žen z vyšší společnosti hrála také v prvních režijních pokusech Vittoria de Sicy (ZAMILOVANÁ NEVINNOST – Teresa Venerdi, 1941; MALÝ GARIBALDOVEC V KLÁŠTEŘE – Un Garibaldino al convento, 1942), zmínku si zaslouží i to, že se před kamerou setkala s českou hvězdou Lídou Baarovou (NOSOROŽEC – L’ippocampo, 1943). Během druhé světové války hrála také na letním divadelním festivalu v Taormině na Sicílii, vystupovala také na prestižních jevištích v Římě. Z její poválečné filmografie připomeňme divácky velmi úspěšný film POSLANKYNĚ ANGELINA (L’onorevole Angelina, 1947), kde se opět mihla jako žena z vyšších společenských vrstev. V této době začala spolupracovat také s rozhlasem a dabingem, měla účast i v prvních projektech italské státní televize. Své poslední filmové role odehrála opět v historických kostýmech, naposledy ji diváci mohli vidět v životopisném snímku GIUSEPPE VERDI (1953). Olga Vittoria Gentilli zemřela v přístavním městě Rapallo poblíž Janova na severu Itálie 29. května 1957 ve věku 68 let.