Nicola Maldacea

Významný divadelní herec, zpěvák a komik Nicola Maldacea se s filmem setkal až v závěru své umělecké kariéry, přesto během poměrně krátké doby deseti let před svým úmrtím stihnul odehrát přes šedesát vedlejších filmových rolí. Pocházel z Neapole, jeho otec byl profesorem na gymnáziu, kde později studoval i Nicola. Již za studijních let jevil umělecké nadání a absolvoval průpravu k herectví a jevištní mluvě. Jeho začátky jsou spojeny s podniky varietního a kabaretního typu, kde byl nejprve konferenciérem, později začal účinkovat ve vlastních skečích, v nichž výstižně parodoval nedostatky i přednosti obyčejných lidí. Když později připojil zpěv, rozšířil své působení i do hudebních kaváren, mimoto byl k soukromým představením zván i do aristokratických paláců v jižní Itálii. S různými soubory absolvoval několik turné po Itálii, dostal se i od Říma, zůstával ale věrný hlavně rodné Neapoli, kde byl v období před první světovou válkou jednou z nejpopulárnějších osobností. Tehdy začal hrát i na neapolských stálých divadelních scénách (Teatro Partenope, Teatro Bellini). Během dvacátých let jeho popularita poklesla, kromě toho se potýkal se zdravotními problémy, navíc propadal hráčské vášni, kterou zdědil po otci. Paradoxně falešná zpráva o jeho tragické smrti mu v roce 1933 pomohla znovu na výsluní – začali jej vyhledávat novináři, vydal paměti a tehdy jej také objevil film. Před kamerou stál poprvé jako majordomus v Guazzoniho historické komedii KRÁL ŠPRÝMAŘ (Il re Burlone, 1935), Enrico Guazzoni jej ostatně ke spolupráci přizval později ještě několikrát. V letech 1935-1945 natočil Nicola Maldacea více než šedesát filmů, pracoval s řadou významných režisérů, hrál nejčastěji v historických filmech nebo v tehdy oblíbeném žánru tzv. bílých telefonů. Jeho doménou se staly postavy komorníků, divadelních ředitelů nebo tajemníků. Z účasti na výpravných projektech připomeňme roli hostinského v historickém eposu SOUBOJ NÁRODŮ (Ettore Fieramosca, 1938) nebo člena aviatického klubu ve válečném dramatu HRDINNÝ LETEC (Luciano Serra, pilota, 1938). Spolu s dalšími italskými herci byl několikrát přizván i do francouzských filmů, hrál například faráře (OTEC LEBONNARD – Le père Lebonnard, 1938) nebo opět ředitele divadla (KOMEDIE ŠTĚSTÍ – La comédie du bonheur, 1940). Četnější jsou v jeho filmografii tituly natočené s režisérem Amletem Palermim (ZAMILOVANÝ DOBRODRUH – Partire, 1938), během druhé světové války se objevil i v německé produkci. V historické milostné romanci KORUNOVANÁ LÁSKA (Amore imperiale, 1941) si zopakoval roli komorníka, v podružné úloze se mihnul i v jednom z italských filmů české hvězdy Lídy Baarové (KNĚŽSKÝ KLOBOUK – Il cappello da prete, 1944). Jeho filmografii uzavírá drama z prostředí elitní dívčí školy ÚSTAV GRIMALDI (Nessuno torna indietro, 1945), který je především přehlídkou všech tehdejších ženských hvězd italského stříbrného plátna; Maldacea se tu objevil v roli faráře. Nicola Maldecea zemřel v Římě 5. března 1945 ve věku 74 let. Se svou manželkou Elvirou Faraone měl syna Eugenia, který se taktéž stal hercem. Více se ale především díky filmu zviditelnili jeho synovci, Franco Maldacea a Nicola Maldacea jr.