Egon Hostovský

Egon Hostovský narozen roku 1908 v Hronově, studoval v Náchodě. Vysokoškolská studia nedokončil, ve třicátých letech byl redaktorem pražských nakladatelství AAelantrich, Sfinx, Šolc a Šimáček. V r. 1937 se stal úředníkem na ministerstvu zahraničních věcí. V Bruselu na přednáškovém turné ho zastihla okupace a od té doby se začal naplňovat jeho emigrantský osud. Nejprve se uchýlil do Paříže, poté, co T ji obsadil Hitler, odjel do Lisabonu, pak do USA, kde se stal úředníkem našeho konzulátu v New Yorku. I po návratu do vlasti v r. 1947 zůstal zahraničním službám věrný a v květnu 1948 byl jmenován legačním tajemníkem na velvyslanectví v Norsku. V r. 1949 se zřekl své funkce a zůstal v cizině natrvalo, nejprve na severu, od roku 1950 žil v Americe, v roce 1964 se odstěhoval do Dánska, ale do USA se vrátil koncem šedesátých let. Zemřel 7.5.1973 v Montclair (New Jersey). Egon Hostovský pocházel z asimilované židovské rodiny a jeho dílem se vine problematika vykořeněnosti, úzkosti, rozdvojené osobnosti... Jak ukazuje spisovatelův životopis, nejde jen o nějaká abstraktní témata, ale bohužel o konkrétní osobní zkušenost. Často se zabývá hledáním „dvojího domova" moderního člověka: jeden domov je každému dán ,druhý je aktem volby. Jeho hrdinové jsou uzavření, těžko hledají kontakt ve světě, který ztrácí své tradiční rysy, je nepřístupný a nekomunikativní. V počátcích tvorby je Hostovský blízký meziválečné pražské židovské literatuře (Kaf ka.Brod), pak je jeho dílo ovlivněno i angloamerickým románem. Za komunistického režimu pochopitelně u nás jeho díla vydávána být nemohla, a tak se významný český spisovatel do širšího čtenářského povědomí vrací až po roce 1989. Některé prózy. Případ profesora Kornera, Dům bez pána. Listy z vyhnanství, Sedmkrát v hlavní úloze, Všeobecné spiknutí, Půlnoční pacient ( zfilmováno pod názvem Špioni, režie H.G.CIouzot), Dobročinný večírek (televizní adaptace, režie J.Hřebejk). TZ k filmu Nezvěstný