Henri Garat

Henri Garat patřil k populárním představitelům romantických hrdinů francouzské kinematografie třicátých let 20. století, jeho kariéra ale vzala za své ještě před koncem druhé světové války. Narodil se v Paříži a pocházel z umělecké rodiny, jeho otcem byl divadelní herec a kabaretiér Édouard Garassu, známý pod pseudonymem Garet, matka Césarine Lévy byla zpěvačkou. Díky rodičům se Henri již jako dítě objevoval na jevišti, ve dvacátých letech účinkoval v populárních pařížských kabaretech Casino de Paris a Moulin Rouge. Po otci byl hercem, po matce zdědil jisté nadání ke zpěvu a jako zpívající herec začal sklízet značné úspěchy. Před filmovou kamerou debutoval krátce po příchodu zvuku a jeho prvním filmem byla komedie ZJEVNÝ ZLOČIN (Flagrant délit, 1930), v níž byla jeho partnerkou hvězda němé éry Blanche Montel. Skutečnou slávu mu přinesly nedlouho poté francouzské verze úspěšných německých filmů s Lilian Harvey v hlavní roli (CESTA DO RÁJE – Le chemin du paradis, 1930; TANČÍCÍ KONGRES – Le congres s´amuse, 1931). Na počátku třicátých let se dvojice Lilian Harvey – Henri Garat objevila v pěti filmech, spolupráce skončila odchodem Lilian do Hollywoodu. Garat pak našel novou partnerku, anglickou herečku Meg Lemonnier, s níž natočil například dobově velmi úspěšnou komedii SIMONE SE MÁ (Simone est comme ça, 1932). Tento film režíroval původem český režisér Karel Anton, který pak Garata angažoval i do dalších filmů. Antonův ŠTĚDRÝ VEČER (Un soir de réveillon, 1933) je považován za Garatův nejlepší film. Kromě úspěchů v kinech se značné popularitě těšily i Garatovy filmové písně vydávané na gramofonových deskách. Mezitím dostal Henri Garat jednu příležitost i v Hollywoodu a s německým režisérem Wilhelmem Dieterlem natočil v Americe muzikál ADORABLE (1933). Po návratu do Francie točil další nenáročné komedie a sentimentální melodramata bez vyšších uměleckých ambicí. Ještě jednou se vrátil ke spolupráci s Lilian Harvey a naposledy spolu vytvořili ústřední pár v situační komedii VESELÉ KOPY (Les gais lurons, 1936). Mezitím Henri Garat absolvoval bouřlivé peripetie v soukromém životě a během krátké doby se stihl čtyřikrát oženit a čtyřikrát rozvést. Svým způsobem jeho soukromou situaci odrážela komedie NEODBYTNÉ ŽENY (Les femmes collantes, 1938), v níž se nenapravitelnému sukničkáři na radnici ve svatební den sejdou čtyři nevěsty. Ještě v letech 1937-1938 točil Henri Garat několik filmů ročně, pak ale jeho kariéra začala upadat. Za války jej filmoví režiséři vyhledávali již jen výjimečně, připomeňme například film ANETTA A PLAVOVLÁSKA (Annette et la dame blonde, 1942), který byl uveden i v našich kinech. Henri Garat úplně nezvládl hvězdnou slávu a následný pád, koncem třicátých let se stal závislým na kokainu a po komerčním fiasku svých posledních filmů upadl do depresí. Minulostí se staly i jeho extravagance ze třicátých let, kdy měl vlastní jachtu a letadlo a koupil si i zámek. V roce 1944 odešel do Švýcarska, kde se zotavoval ze svých melancholických stavů. Koncem čtyřicátých let se znovu objevil v Paříži, několik pokusů o comeback však skončilo fiaskem – jméno Henri Garat již nikoho nezajímalo. Henri Garat zemřel v Hyeres na Azurovém pobřeží 13. srpna 1959 ve věku 57 let.