Jiřina Jirásková

Jiřina Jirásková pochází z Prahy, původně studovala církevní gymnázium, ale později přešla na pražskou konzervatoř, odkud pak z druhého ročníku přestoupila na DAMU, kterou absolvovala v roce 1950, načež nastoupila do Klicperova divadla v Hradci Králové. Strávila zde ale jenom jednu sezónu a již v roce 1951 přišla do Vinohradského divadla, kde působí dodnes, hostovala též v Činoherním klubu. Do Vinohradského divadla nastoupila s mladickými ideály, angažovala se též jako členka Komunistické strany. Na prknech Vinohradského divadla ztvárnila řadu dramatických postav, připomeňme hry Mnoho povyku pro nic, Večer tříkrálový, Královna Kristina, Komu zvoní hrana. Naopak, koncem 60. let se dostala do sporu s oficiální politickou linií a v následující dekádě jí bylo znemožněno točit pro film a televizi, mohla se uplatnit jen v divadle, mimo jiné se zájezdovými představeními. V letech 1990-2000 byla ředitelkou Vinohradského divadla. Jiřina Jirásková se před filmovou kamerou objevila poprvé již počátkem 50. let, kdy hrála ve středometrážním snímku Krejčovská povídka (1953), objevila se také v prvním československém seriálu Rodina Bláhova (1959). Poprvé na sebe výrazně upozornila ve filmu Smyk (1960), načež následovaly další filmy nové vlny 60. let renomovaných režisérů (Každý den odvahu, 1964; Bloudění, 1965; Hotel pro cizince, 1966). Od počátku 60. let hrála také v komediích (Každá koruna dobrá, 1961; Einstein kontra Babinský, 1963; Jak se zbavit Helenky, 1967; Naše bláznivá rodina, 1968). Výraznou komediální roli dostala ve filmu Světáci (1969), který režíroval její životní partner Zdeněk Podskalský. Objevila se také v televizních zpracováních úspěšných kusů z Vinohradského divadla (Jindřich IV., 1968; Brouk v hlavě, 1970), zajímavou úlohu dostala v seriálu Sňatky z rozumu (1968). Na dlouhou dobu naposledy se před kamerou objevila jako sarkastická policejní řidička v bláznivé komedii Ďábelské líbánky (1970; opět režie Zdeňka Podskalského). Jak již bylo řečeno, sedmdesátá léta znamenala pro Jiráskovou nucenou přestávku, kdy hrála pouze na divadle a její role ve filmu či televizi se v letech 1970-1980 dají spočítat na prstech jedné ruky, navíc šlo o epizodní úlohy. Po dlouhé době ji angažoval opět Zdeněk Podskalský do svých komedií Trhák (1980) a Křtiny (1981), následně se objevila dvakrát v roli ředitelky školy (Jak svět přichází o básníky, 1982; Bota jménem Melichar, 1983). Velký návrat Jiřiny Jiráskové na filmové plátno se konal až s filmem Sestřičky (1983), kam si ji do jedné z hlavních rolí prosadil režisér Karel Kachyňa. Nicméně příslib do budoucna to nebyl, Jirásková začala sice více točit, ale zásadní zlom v její herecké kariéře nenastal. Z této doby ji můžeme vidět ve filmech Slunce, seno, jahody (1983), Jára Cimrman ležící spící (1983), Můj hříšný muž (1986), Slunce, seno a pár facek (1989), hrála také v seriálu Zlá krev (1986), který navazoval na Sňatky z rozumu ze 60. let. Větší příležitosti dostala až v 90. letech, kdy však zároveň byla vytížena ředitelskou funkcí Vinohradského divadla, silně se angažovala také ve společenském dění a své pracivové politické smýšlení demonstrovala kandidaturou do Senátu za ODS v roce 2000. Několikrát se objevila ve filmech spolu se svou dlouholetou kolegyní a přítelkyní Jiřinou Bohdalovou (Jedna kočka za druhou, 1993; Fany, 1995), velkolepou ukázkou jejího hereckého mistrovství byl televizní film Zámek v Čechách (1993), kde ztvárnila šlechtičnu vracející se v 50. let na své panství a s vysokým morálním kreditem shazující společenský marast té doby. Hrála také v seriálech Hříchy pro pátera Knoxe (1991), Náhrdelník (1992), Bylo nás pět (1994), větší roli pak dostala v Životě na zámku (1995), v pozdější době jsme ji mohli vidět v kritikou stíraných seriálech komerčních televizí Rodinná pouta a Pojišťovna štěstí, z filmových rolí posledních let můžeme připomenout babičku v Rafťácích (2006). Jiřina Jirásková byla oceněna v roce 1998 Cenou Thálie za celoživotní mistrovství, v roce 2006 dostala Vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti kultury. Jako jedna z nejoblíbenějších českých hereček se také umisťuje na předních příčkách v různých anketách. Jiřina Jirásková nebyla vdaná, ale od poloviny 60. let byl jejím životním partnerem známý režisér Zdeněk Podskalský (1923-1993).