Friedrich von Ledebur

Rakouský herec Friedrich von Ledebur odehrál přes padesát rolí ve filmu a televizi, a i když šlo jen o vedlejší úlohy, pozornost si zaslouží jeho zajímavá filmografie zahrnující řadu známých titulů poválečné kinematografie v Hollywoodu i západní Evropě. Friedrich, celým jménem Friedrich Anton Maria hrabě von Ledebur-Wicheln, pocházel z německé šlechtické rodiny, která však několik století sídlila v Českém království, ostatně jeho otec hrabě Adolf Jaromír hrabě von Ledebur-Wicheln (1870-1942) byl rodákem z Prahy. Friedrich se narodil ve městě Nisko v Haliči (dnes Polsko) a dětství strávil na severočeských panstvích svého otce, například na zámku v Křemýži poblíž Teplic, v zimě rodina sídlila v pražském Ledeburském paláci na Malé Straně. V roce 1916 narukoval k jezdectvu a zúčastnil se první světové války. Jezdectví a láska ke koním mu vydržely celý život a bohaté zkušenosti pak zúročil i ve filmu. Po první světové válce dosáhl vysokoškolského vzdělání, zdá se ale, že titulu inženýra nikdy neužíval. Cestoval po světě a zkoušel různá zaměstnání, mimo jiné byl úspěšný jako jezdec rodea. V roce 1934 se oženil s anglickou bohémskou umělkyní, básnířkou a herečkou Iris Tree (1897-1968) a těsně před druhou světovou válkou se usadil ve Spojených státech. Na jedné ze svých dobrodružných cest po Africe se seznámil s režisérem Johnem Hustonem, který jej později přivedl k filmu. Své první role odehrál krátce po roce 1945, poprvé byl ale v titulcích uveden až v dramatu THE GREAT SINNER (1949) režiséra Roberta Siodmaka, kde se objevil jako tajemník v kasinu. Častěji začal točit až koncem padesátých let, zmínku si zaslouží dvojí setkání s Yulem Brunnerem, po jehož boku hrál kapitána Barta (PIRÁT – The Buccaneer, 1958) nebo soudce (BRATŘI KARAMAZOVI – The Brothers Karamazov, 1958). Kromě toho našel v Hollywoodu uplatnění jako trenér koní pro westerny a dobrodružné filmy. Mezitím začal pracovat také s již zmíněným Johnem Hustonem a v jeho slavném filmu BÍLÁ VELRYBA (Moby Dick, 1954) zaujal svou kreací harpunáře Queequega. V té době se Ledebur rozvedl s první manželkou a v roce 1955 se ve Vídni podruhé oženil s hraběnkou Alicí von Hoyos-Stichsenstein (*1918), doplňme, že z každého manželství měl jednoho syna. Po boku druhé manželky pak začal častěji pobývat v Evropě, což se projevilo i na jeho filmografii. Nezřídka ale znovu pracoval pro hollywoodské tvůrce, kteří točili v Evropě, takže hrál opět i pod režijním vedením Johna Hustona (FREUD – TAJNÁ VÁŠEŇ – Freud, 1962). Ze šedesátých let můžeme Friedricha von Ledebur znát z několika filmů Roberta Siodmaka. Po boku Lexe Barkera ztvárnil postavu záhadného starce Mübareka ve filmu ŽUT (Der Schut, 1964), poté hrál starého hraběte di Rodriganda, který v souboji hájí čest svého syna (Gérard Barray) v POKLADU AZTÉKŮ (Der Schatz der Azteken, 1965). Se Siodmakem pak točil ještě dvoudílný historický film BOJ O ŘÍM (Kampf um Rom, 1968). Ve dvou historických filmech z 19. století pak dostal menší příležitost jako dvorský maršálek (MAYERLING, 1968; LUDVÍK II. – Ludwig, 1972). Poté byl přizván ke spolupráci s televizí a točil v Německu a Francii. Z jeho posledních výstupů před filmovou kamerou uveďme roli faráře ve westernu CHYTRÁK A DVA SPOLEČNÍCI (Un genio, due compari, un pollo, 1975). Svou hereckou kariéru nakonec uzavřel postavou admirála Aulentiho ve filmu GINGER A FRED (Ginger e Fred, 1986), což byl po dvaceti letech návrat ke spolupráci s Fellinim; jejich společným filmem byla předtím GIULIETTA A DUCHOVÉ (Giulietta degli spiriti, 1965). Friedrich von Ledebur zemřel v Linci o Vánocích roku 1986 ve věku 86 let.