Nikolaj Rimskij-Korsakov

Budoucí hudební skladatel Nikojal Andrejevič Rimskij-Korsakov se narodil 18. března roku 1844 v Tichvinu (nedaleko Novgorodu) do aristokratické rodiny jako syn gubernátora. Hudební nadání se od něj projevovalo už od útlého dětství, od šesti let hrál na klavír a v 10ti složil svou první skladbu - byla to „předehra“ pro klavír. Jako synovi šlechtice mu však byla vyměřena jiná životní dráha a protože v jeho rodině existovala dlouhá námořnická tradice, dostal se i on do školy pro námořní kadety v Petrohradě. Tady studoval a později také vyučoval i jeho (o 22 roků starší) bratr, který se krátce po Nikolajově odchodu dokonce stal jejím ředitelem. Milovanou hudbu však mladý Nikolaj nikdy neopustil, ať už jako student, ani později, během své námořní kariéry. Stále se zdokonaloval v hraní na klavír a často navštěvoval i nejrůznější opery a orchestrální koncerty, k nimž patřily hlavně Beethovenovy symfonie a hudba jeho krajana Glinky. Po ukončení studií se Rimskij-Korsakov na nátlak rodiny opravdu stal námořním důstojníkem a více než dva roky strávil na moři. Navštívil přitom mnohé cizí země a města včetně New Yorku, Rio de Janeira a Londýna, kde v Covent Garden během každé příležitosti navštěvoval operní představení.Po návratu do Ruska se znovu setkal se svým přítelem, skladatelem Balakirevem, a z jeho popudu už na Nový rok 1865 řídil slavnostní provedení své první symfonie. Po zbytek kariéry spojoval Korsakov své námořnické povinnosti na souši s působením hudebníka a červenci 1871 se mu podařilo, ač byl stále námořním poručníkem bez formálního vzdělání v kompozici, nastoupit učitelské místo na petrohradské konzervatoři. Mezi jeho žáky tu později patřil např. Igor Stravinskij a Sergej Prokofjev. O rok později, v červenci 1872, se Korsakov oženil s Naděždou Purgoldovou, která byla nejen krásná žena, ale i vynikající sopranistka. Měli spolu sedm dětí: Michaila (1873), Sofii (1875), Andreje (1878-1940), Vladimira (1882), Naděždu (1884), Margaritu (1888) a Slavčika (1889). Z nich vynikl zvláště syn Andrej, rovněž nadaný muzikolog. Opustit námořní kariéru se Korsakovovi podařilo až v květnu roku 1873, když pro něj jeho přítel, ministr pro námořní dopravu, vytvořil dobře placené místo námořního inspektora, které Rimskij-Korsakov zastával v letech 1873-1884. V pozdější době se Korsakov jako skladatel značně zdokonalil a získal si věhlas. Komponoval hudbu v několika žánrech, ale především psal opery a symfonickou hudbu. Ke konci svého života trpěl slavný skladatel těžkou anginou pectoris, přesto však vytvořil taková dokonalá díla, jako je Šeherezáda nebo opera Zlatý kohoutek. Byl členem umělecké skupiny, zvané „Pětka“ nebo též „Mocná hrstka“. Během revoluce 1905-1907 se Rimskj-Korsakov aktivně postavil na stranu stávkujících studentů, což jej stálo místo. Později byl sice přijat zpátky, ale to už byly jeho dny prakticky sečtené. Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov zemřel 21. června 1908 na své usedlosti v Ljubensku a byl pohřben na starobylém hřbitově, náležejícímu ke klášteru Alexandra Něvského v Petrohradě. Svojí zdrcené rodině zanechal značné dědictví, z něhož vdova mohla dobře zabezpečit nejen sebe, ale i děti. Jeho hudba, často inspirovaná ruskou lidovou slovesností (zvláště pak pohádkami), je dodnes živá a často zní jak koncertních pódií tak i jako doprovod k mnoha filmům a jiných uměleckým dílům. Přehled děl N. Rimského-Korsakova: Orery - Pskoviťanka (Car Ivan Hrozný) Májová noc Sněhurka (Jarní pohádka) Mlada (opera-balet) Noc před Vánocemi Sadko Mozart a Salieri Věra Šeloga Nesmrtelný Kaščej Carská nevěsta Pohádka o caru Saltánovi Servilia Pan vojvoda Kaščej Nesmrtelný (Pohádka jeseně) Pověst o neviditelném městě Kitěži a panně Fevronii Zlatý kohoutek Symfonická hudba - 3 symfonie suity Antar, Šeherezáda