Louis Jouvet

Louis Jouvet se narodil 24. prosince 1887 v Crozonu ve Francii.Již během studia farmacie se třikrát neúspěšně pokoušel o přijetí na pařížskou konzervatoř.V této době se stává členem pařížské avantgardní skupinou Action d’Art, v jejichž divadle ztvárňuje moliérovské role. Krátce kočuje s hereckou společností herce Noëla po Belgii, Kde se seznamuje se svou pozdější manželkou, Elsou Collinovou, a potom opět zkouší štěstí v předměstských divadle v Paříži. V roce 1913 dokončuje studium farmacie a zároveň získává angažmá v divadle, později slavném, Theatre du Vieux-Colombier, které vedl Jasques Copeau, divadelní minimalista snažící se o návrat k otevřenému divadelnímu prostoru. Divadelní činnost byla přerušena 1.světovou válkou, ve které slouží v letech 1914-1917 v sanitní službě. Po návratu z války se divadlo obnovuje, ale ne v Paříži nýbrž v New Yorku, kde absolvují celou sezónu při hostování v Garrick Theatre. Jouvet se výrazně herecky podílí na celém repertoáru. Po návratu do vlasti se začíná projevovat nejenom jako herec, modernizuje technické zázemí divadla, pracuje na novém osvětlení a je autorem mnohých jevištních úprav. V roce 1922 se rozchází s Copeauem a jeho divadlem a jde vlastní cestou. 23.3.1923, v divadle na Elysejských polích má premiéru jeho režijní nastudování divadelní hry Jula Romainse Prostopášník pan Trouhadec, a ještě v tomto roce se odehraje i další premiéra Triumf medicíny čili Knock, opět podle Jula Romainse. Tyto dvě představení, které režíroval a současně v nich ztvárnil hlavní role, se setkala s velkým diváckým ohlasem a příznivými kritikami. Jeho vzestup pokračuje i v následujících letech. Ve dvacátých letech řídí divadlo Comedie des Champs-Elysés. Na obranu proti komercialismu divadla je spoluzakladatelem tzv. Kartelu, sdružení režisérů a uměleckých šéfů divadel. Ironií osudu je v roce 1934 jmenován profesorem pařížské konzervatoře, na kterou nebyl v mládí, i přes mnohé pokusy, přijat. V době okupace Francie německými vojsky je činnost, zejména pokrokových divadel značně omezena. A tak se Jouvet vrací k Molierově hře Škola žen, ve které exceluje v roli Arnolfa. V roce 1941 opouští porobenou Francii a přes Švýcarsko odjíždí do Jižní a Střední Ameriky, kde po celou dobu války hraje se svým souborem. Do Paříže se vrací, po jejím osvobození, 18. února 1945. Zde pokračuje v divadelní činnosti, především v dalších Moliérovských hrách. S celým souborem absolvuje v roce 1948 celoevropské turné, mimo jiné i v Pražském Vinohradském divadle. Po skončení turné a krátkých odjíždí Jouvet na umělecký zájezd do USA a Kanady. Po návratu zkouší se souborem několik her, Sartrova Ďábla a pánaboha a adaptaci Grahama Greena Moc slávu. Při jedné ze zkoušek je postižen mozkovou mrtvicí, a dva dny na to, 16.srpna 1951 umírá v Pařížské nemocnici.