Franco Pastorino

Nadějný italský herec Franco Pastorino rozvíjel v padesátých letech úspěšnou kariéru v divadle i filmu, jeho život však ve velmi mladém věku ukončilo náhlé onemocnění. Pastorino pocházel z Milána a již od mládí projevoval zájem o divadlo, počátkem padesátých let začal s profesionálním herectvím v divadelní společnosti Ernesta Calindriho, později se připojil ke společnosti Morelli-Stoppa a po boku nejslavnějších herců podával pozoruhodné výkony na různých scénách v Římě. Před kamerou debutoval jako osmnáctiletý ve filmu NEVDĚČNÉ SRDCE (Core´ngrato, 1951), následovalo několik dalších rolí, ve srovnání s jeho stoupajícím významnem v divadle mu však filmoví režiséři poskytli jen málo příležitostí. Režisér Primo Zeglia mu svěřil poměrně velké role ve svých historických filmech ĎÁBLOVA DCERA (La figlia del diavolo, 1953) a KAPITÁN FANTOM (Capitan Fantasma, 1953). Do mezinárodního povědomí vstoupil postavou pekaře Paula v Renoirově FRANCOUZSKÉM KANKÁNU (French cancan, 1954), zaujal i vedlejšími úlohami v komedii BÍDA A VZNEŠENOST (Miseria e nobilita, 1954) a válečném dramatu ZVON ZE SAN GIUSTA (La campana di San Giusto, 1954). Přes tento slibný start ve světě kinematografie ve věku dvaceti let však Pastorino další prostor před kamerou již nedostal, až po pěti letech natočil ještě jeden film. Nadále se věnoval hlavně divadlu, ani tady mu však nebylo dopřáno příliš času. Zemřel náhle na akutní zánět pobřišnice v červenci 1959 ve věku 26 let.