Patrice Alexsandre

Francouzský herec Patrice Alexsandre s filmem spolupracoval jen výjimečně, více jej zviditelnila práce pro televizi, především se ale věnoval divadlu. Narodil se ve Vincennes jako Patrice Xavier Dupont, matka byla učitelkou, otec pracoval na ministerstvu pro poválečnou obnovu. Po střední škole nastoupil Patrice na pařížskou konzervatoř, souběžně získal hereckou průpravu v proslulé škole René Simona. Konzervatoř dokončil v roce 1972 s druhou cenu v oboru komedie. Ještě před absolutoriem navázal Patrice Alexsandre první kontakty s filmem a televizí, první úspěchy ale sklízel na jevišti, zpočátku v Théâtre des ambassadeurs, později například v Théâtre de l'Atelier, zúčastňoval se i divadelních festivalů. Zaujal svými výstupy v předlohách Françoise Sagan, ale i v osvědčené klasice (Britannicus). Velkým úspěchem byla titulní role ve Wildově Obrazu Doriana Graye, kterou si pak zopakoval i před filmovou kamerou (OBRAZ DORIANA GRAYE - Le portrait de Dorian Gray, 1976), tento snímek byl v roce 1977 uveden na festivalu v Cannes. Mezitím mu menší role nabídli i významní režiséři, například Roman Polanski (NÁJEMNÍK - Le locataire, 1976). Během sedmdesátých let se Patrice Alexsandre zviditelnil především v televizi. Svou sérii historických postav zahájil úspěšnou titulní rolí významného francouzského revolucionáře (SAINT-JUST, 1974). Role v historických kostýmech mu pak v televizi svěřovaly častěji režisérky jako Nina Companéez (DÁMY Z POBŘEŽÍ - Les dames de la côte, 1979) nebo Marion Sarraut (CATHERINE, 1986; HRABĚNKA DE CHARNY - Comtesse de Charny, 1989). S Ninou Companéez ostatně spolupracoval i v divadle (Přesýpací hodiny v Théâtre Antoine, 1984). Častěji tehdy působil v Théâtre Montparnasse, kde vytvořil například postavu císaře Josefa II. v Schafferově hře Amadeus (1991). Věrný historickým kostýmům zůstal i ve své poslední filmové roli v dramatu z konce války VÍTR Z VÝCHODU (Vent d'est, 1993), v němž vytvořil úlohu lichtenštejnského knížete Františka Josefa. Před kamerou stál úplně naposledy v rámci televizního seriálu ŽENA ZÁKONA (Une femme d'honneur, 1996), opět pod režijním vedením Marion Sarraut. V divadle se mezitím začal častěji realizovat i jako režisér a například v roce 1995 uvedl v Théâtre Hebertot hru Muž přístupný náhodám. Koncem září 1998 byl Patrice Alexsandre v blízkosti svého bydliště sražen motocyklem a na následky těžkých zranění zemřel 1. října 1998 ve věku padesáti let.