Éva Szörényi

Herečka Éva Szörényi se v r. 1956 aktivně účastnila maďarské revoluce, podílela se na akcích spojených s povstáním tehdejšího lidu a tak jí po sovětské invazi do rodného Maďarska nezbylo nic jiného, než ještě téhož roku před komunistickým trestním stíháním i s celou svou rodinou uprchnout a usadil se v Los Angeles. V americkém exilu se více než umělecké práci Szörényi věnovala humanitární nebo osvětové práci a stala se aktivní členkou ve Světové federaci maďarských bojovníků za svobodu. Éva Szörényi přísahala, že se do rodného Maďarska nevrátí ani na návštěvu dřív, než opustí poslední sovětský okupační voják její vlast. Proto se Szörényi do Maďarska poprvé vrátila až v r. 1991. I přes svůj poměrně vysoký věk byla Éva Szörényi stále politicky činnou a tři roky před smrtí byla aktivní presidentkou výboru Vzpomeňte na Maďarsko 1956,které organizovalo a zajišťovalo různorodé převážně vzpomínkové akce a projekty. Éva Szörényi odstartovala svou hvězdnou uměleckou kariéru jako členka maďarského Národního divadla Budapešť, kam nastoupila jako absolventka Akademie dramatického umění a v jehož angažmá byla až do svého nuceného politického odchodu ze země. Za těch několik málo desítek let stihla být Éva Szörényi na prknech, co znamenají svět Elmirou z Molierova Tartuffa; Louisou z Schillerových Úkladů a lásky nebo Markétou z Goethova Fausta. É. Szörényi se nevyhnuly ani role ze Shakespearových dramat a tak vdechla život Cordelií v Králi Learovi; Lady Anne v Richardu III.; Titanii ve Snu noci svatojánské i Desdemoně z Othella. Éva Szörényi se ale zcela logicky objevila také v mnoha figurách z her klasického i moderního maďarského divadelního repertoáru. Na divadlo Szörényi nezanevřela ani za oceánem,kde pořádala literární večery. Naposledy stála Éva Szörényi na divadelním jevišti v Hollywoodském Barnsdall Galerie Theater na jaře r. 2oo8 u příležitosti oslav 75 let svého aktivního herectví. Éva Szörényi již od svých osmnácti let stála i před filmovou kamerou a za její oficiální debut na stříbrném plátně lze považovat roli vnučky Marty ve filmu George Stephena Moje babička Helena. Éva Szörényi měla talent i patřičnou krásu a tak se velmi rychle dostala ve světě kinematografie k hlavním rolím, které ji ve více než dvou desítkách děl brzy zajistily slávu, obdiv a popularitu. Není se čemu divit, vždyť její úplně první film měl u diváků úspěch a další úspěšné filmy v její herecké kariéře následovaly. K těm nejslavnějším rolím z inkriminovaných 3o. let patří například postava Marie z Gertlerova snímku Jeho poslední model, ale viděli jsme ji i ve filmech Koření a sladké; Tváře přátel okolo; Manželství Mary Szüts; Starý waltz nebo Pozdní list. Hlas Évy Szörényi byl také často slyšet v maďarském rádiu a než v 2. polovině 5o. let odešla do zahraničí, stihla se objevit v Keletiho filmu Probuzená píseň. V Americe však zájem o filmové herecké umění Évy Szörényi nebyl a ona tak u zahraničních tvůrců dostala větší příležitost až počátkem 9o.let, kdy přijala nabídku na dvě charakterní role v Horváthových adaptacích románů SandoraMaraie. Poslední velkou filmovou roli Szörényi odehrála v dramatu Americká rapsodie od režisérky Evy Gardosové, která ji obsadila do role babičky. Éva Szörényi se dočkala taktéž několika vlastních televizních medailonků či portrétů, které vznikly jako dárky k jejím významným životním jubileím. K devadesátinám Évy Szörényi vzniknul Portrét a o něco málo později ještě jeho volné pokračování. Éva Szörényi získala za svého života mnohá ocenění. Szörényi se kromě laureátství prestižní Kossuthovy ceny dostala uznání i od předsedy Maďarské vlády. Éva Szörényi, nesmazatelná tvář a nezapomenutelný symbol maďarské revoluce 5o.let, žila osud který, jak dnes píši historikové a odborníci, se stal součástí kulturní historie Maďarska. Éva Szörényi zemřela v americkém exilu v požehnaném věku 92 let. zdroj: Daniel Rubeš - Uzavřené osudy