Blandine Ebinger

Blandine Ebinger, dcera herečky Margarethy Ebinger a pianisty Gustava Loesera. Příjmení Ebinger získala po nevlastním otci. Má velmi bohatou hereckou filmografii vedlejších rolí. Původně se jednalo o zpěvačku, jako zpěvačka si připadala vždy jistější. Po válce byly nabídky ke zpěvu sporadické, a tak se herectví stalo jejím zdrojem obživy. Začínala jako sedmiletá v lipském Hereckém domě. Po přestěhování do Berlína zpívala v kabaretech Schall und Rauch (založen roku 1901 Maxem Reinhardtem), či Größenwahn (jednalo se o kavárnu umělců na Kurfürstendammu 18). Jako 17letá debutovala ve filmu DAS NACHTRÄTSEL režiséra Vigga Larsena, který si zde zahrál hlavní roli lékaře Lassowa. Na Ebingerovou zbyla role neznámé Viviany. Debutoval zde i Rolf Randolf, který se později stal jediným nezávislým producentem Třetí říše. Pro Ebingerovou to byl počátek její 70leté filmové kariéry. Roku 1919 se provdala za skladatele Friedrich Hollaender, roku 1926 bylo manželství rozvedeno. Hollaender jí napsal cyklus PÍSNĚ CHUDÉHO DĚVČETE. Ebingerová se stala hvězdou berlínského šansonu. Texty jí psal Klabung, což je umělecké jméno spisovatele Alfreda Georga Hermanna Henschkeho. Zpívala i balady Waltera Mehringa. Roku 1931 přichází její první zvukový film: CYANKALI. CYANKALI bylo natočeno podle úspěšného divadelního dramatu Friedricha Wolfa. Wolf, ačkoliv byl muž, spojil v této hře lásku, beznaděj, sociální nouzi a tehdy platný § 218, známý jako Schwangerschaftsabbruch - úmyslné přerušení těhotenství. Napsal hru plnou emocí, která osloví ženy, protože muži velkou část dialogů nepochopí. Hospodářská krize roku 1929 přispěla nejen k rozbití ekonomických vztahů, ale i partnerských. Žena se rozhodovala, zdali si dítě ponechá, či nikoliv. V druhém případě se vykoupala, oblékla a udělala večeři pro dva. Druhá židle byla neobsazena. Partnerem bylo její nenarozené dítě, se kterým se rozloučila. Poté si vzala cyankáli, které v malých dávkách plod zabije a vyvolá potrat. Ženy si v lékárnách neobjednávaly cyankáli, nýbrž prostředek „k výrobě andělů”. Roku 1933 převzala vedení divadla Tingel-Tangel, obdoby českého Semaforu. Více naleznete např. v biografii Kurta Gerrona na csfd. Roku 1937 emigrovala do USA, kde hrála okrajově. Po válce se vrátila do Berlína. Střídala Hebbelovo a Schillerovo divadlo. Hebbelovo divadlo má velmi zajímavou historii. Má 800 míst, sídlí v dnešní Stresemannstraße 29 a projektoval je Oskar Kaufmann, židovský architekt, který je navrhl jako synagogu. Divadlo přežilo nacismus, v závěru války bylo poškozeno Spojenci. Roku 1948 obnovuje natáčení a zůstává v NDR, kde ji režisér Erich Engel obsadil do svého BLUMOVA AFÉRA. Roku 1951 hrála v posledním východoněmeckém filmu PODDANÝ. Následující filmy jsou západoněmecké produkce. Do pozdního stáří aktivně zpívala. Pořádala CHANSONOVÉ VEČERY, v celém Německu byla její tvář spjata s obdobím Výmarské republiky. Naposledy hrála roku 1986 v seriálu ICH HEIRATETE EINE FAMILIE. Blandine Ebingerová měla z prvního manželství dceru Philine (*1924), která zůstala ve Státech a v letech 1941 až 1946 byla provdána za George Kreislera. Od roku 1965 byla Ebingerová podruhé provdána za nakladatele Helwiga Hassenpflugeho. Pohřbena je v Berlíně, na lesním hřbitově Dahlem.