Jean Le Poulain

Francouzský herec Jean Le Poulain zasvětil svou uměleckou dráhu hlavně divadlu, krátce před smrtí byl ostatně i generálním ředitelem nejslavnějšího pařížského divadla Comédie Française, v několika filmových rolích se s ním nicméně mohli seznámit i naši diváci. Le Poulain pocházel z Marseille, dětství ale strávil s rodiči v Kambodži, která tehdy spadala pod francouzskou koloniální správu. Po návratu do Francie zamířil do Paříže, kde studoval herectví nejprve v proslulé škole René Simona, později i na Národní konzervatoři, kterou dokončil v roce 1949 s první cenou v oboru komedie. Vzápětí po absolutoriu byl angažován významným režisérem Jeanem Vilarem do souboru Théâtre National Populaire, kde se setkal s kvalitními hereckými osobnostmi (Gérard Philipe, María Casares, Daniel Sorano) a také s bohatým repertoárem, jak klasickým (Moliere, Corneille, Shakespeare), tak i moderním (B. Brecht, H. Pinter, J. P. Sartre), hrál také v oblíbených komediích G. Feydeaua (Brouk v hlavě, Dáma od Maxima). Titulní roli Fausta ztvárnil v Marlowově hře Tragická historie o doktoru Faustovi (Théâtre de l'Oeuvre, 1951-1952), což byla také jeho první divadelní režii. Jako režisér se pak uplatňoval souběžně s herectvím v divadlech Théâtre de Vieux Colombier, Théâtre des Bouffes Parisiens, ale také na divadelních festivalech. Herci z Théâtre National Populaire nebyli až na výjimku Gérarda Philipa ze strany filmu oslovováni nijak často, Jean Vilar se ostatně na filmové umění díval s despektem. Jean Le Poulain se tak k prvním filmovým rolím dostal až koncem padesátých let. Jako tulák se objevil v Rohmerově ZNAMENÍ LVA (Le signe du lion, 1959), větší roli zákeřného intrikána Peyrollese hrál ve slavném Hunebellově HRBÁČOVI (Le bossu, 1959) s Jeanem Maraisem. André Hunebelle jej pak oslovil i pro jeden ze svých dalších filmů, TAJNOSTI PAŘÍŽE (Les mysteres de Paris, 1962), opět s Maraisem v hlavní roli. V průběhu šedesátých let hrál Jean Le Poulain v několika průměrných komediích, ovšem v režii slavných filmových tvůrců jako byli Edouard Molinaro (ARSENE LUPIN KONTRA ARSENE LUPIN - Arsene Lupin contre Arsene Lupin, 1962) nebo Jean Girault (GORILY - Les gorilles, 1964; SMĚŠNÝ PLUKOVNÍK - Un drôle de colonel, 1968). Jako zavražděný pokladník Gruson se objevil po boku Annie Girardot ve filmu NEPIJE, NEKOUŘÍ, NEDROGUJE.. ALE POVÍDÁ (Elle boit pas, elle fume pas, elle drague pas.. mais elle cause, 1970), jedinou větší příležitost dostal ve dvojici s Danielle Darrieux ve filmu BOŽSKÁ (Divine, 1975). Jestliže film k němu zůstával skoupý, od šedesátých let nacházel Jean Le Poulain bohaté uplatnění, kde účinkoval především v adaptacích divadelních her nebo seriálech, komunistického politika Beriju si zahrál v televizním filmu STALIN JE MRTVÝ (Staline est mort, 1981). V roce 1978 byl Jean Le Poulain angažován jako herec do nejslavnějšího francouzského divadla Comédie Française, kde se znovu herecky uplatnil v dílech domácích klasiků (Brouk v hlavě, Dáma od Maxima, Měšťák šlechticem). V letech 1986-1988 zastával v Comédie Française post generálního ředitele. Před filmovou kamerou se mezitím naposledy objevil v bohatě obsazené komedii PODEPSÁN FURAX (Signé Furax, 1980). Jean Le Poulain zemřel náhle následkem infarktu 1. března 1988 ve věku 63 let. Po jeho smrti byla do funkce ředitelky Comédie Française historicky jako první žena jmenována herečka Claude Winter.