Svatopluk Pitra

Grafik, malíř, karikaturista, ilustrátor a zejména výtvarník animovaných filmů Svatopluk Pitra se narodil 9. března 1923 ve Štěnci u Vysokého Mýta. Po rozvodu rodičů, když měl Svatopluk dva roky, jej i jeho bratra vychovávala matka a přestěhovali se z Vysokého Mýta zpět do Štence k rodičům matky. Po smrti dědečka se matka se starším synem odstěhovala do Poděbrad a mladší Svatopluk zůstal u babičky. V šesti letech zahájil povinnou školní docházku. Matka si zřídila dílnu na výrobu prošívaných dek, kterou byla nucena v období hospodářské krize prodat a i s oběma syna se přestěhovala z Poděbrad do Vysokého Mýta. Rodina se vrátila do Vysokého Mýta, kde oba synové začali navštěvovat gymnázium. Kvůli nevalnému prospěchu byl nucen gymnázium v kvartě opustit. Poté vystudoval dvouletou vodárenskou průmyslovku. Po osvobození od nacistické okupace v letech 1945 až 1947 absolvoval základní vojenskou službu, pro jejíž výkon byl zařazen k vojenským kartografům. Od roku 1947 do roku 1951 žil v Chomutově a pracoval zde jako kreslič ve Válcovně trub. Odtud směřoval jako nadějný výtvarník bez jakéhokoli přípravného výtvarného studia, po úspěšně vykonaných talentových zkouškách ke studiu na Vysoké škole umělecko průmyslové v Praze. V letech 1951 až 1956 byl studentem v ateliéru grafiky a animovaného filmu u profesora Adolfa Hoffmeistera. Ještě na škole se stal otcem syna Torstena a v roce 1955 se oženil s jeho matkou Milicou Kudrnovou. Po krátkém čase bylo manželství rozvedeno. Společně se spolužákem Vratislavem Hlavatým v roce 1957 v galerii Čs. spisovatele ve výstavní síni U Topičů na Národní třídě v Praze uspořádal svou první výstavu. Jako nadějný výtvarník se po dvou letech v roce 1959 dočkal první větší pocty, když získal hlavní cenu v Soutěži o cenu Literárních novin. V letech 1959 až 1963 spolupracoval s filmovým studiem kresleného filmu Bratři v triku v Praze. První kreslená satirická groteska Tři muži na rybách /rež. Vladislav Lehký/, na které se jako hlavní výtvarník Svatopluk Pitra podílel, dosáhla na mezinárodní scéně v Benátkách vysokého ocenění pro československý animovaný film – Zlatého lva. Na dalším animovaném filmu Tucet mých tatínků spolupracoval s jedenácti výtvarníky, výkvětem českého kresleného filmu : Františkem Freiwilligem, Zdeňkem Milerem, Vladislavem Lehkým, Jaroslavem Malákem, Otou Janečkem, Josefem Kábrtem, Adolfem Hoffmesterem, Kamilem Lhotákem, Vratislavem Hlavatým, Josefem Kándlem a Jiřím Brdeškou. Jako výtvarník se podílel na řadě dalších animovaných a loutkových filmech např.: Sláva; Cecilie 470; Pštros Jonatan; Blecha; Plivník dlaždiče Housky; Jak zařídit bytr aj. Uplatnil se také jako zdatný ilustrátor, když ilustroval: Saturnina Zdeňka Jirotky; Až se ucho utrhne Emila Vachka a Kladyátora J. R. Picka. Jeho úsměvnými obrázky se zaplnily stránky časopisů i deníků, včetně povídek zahraničních autorů v magazínu Světové literatury a Literárních novinách. Na jaře roku 1963 byl s tvůrčími pracovníky Československé televize a Krátkého filmu Praha na zájezdu na Kubě. Při návratu do Prahy požádal k překvapení všech, kdož jej znali, při mezipřistání v Kanadě o politický azyl. Od roku 1963 do roku 1965 se pilně v kanadském Ontariu a Torontu, učil anglicky a vyčkával povolení k vycestování do USA. Spolupracoval s několika výrobci reklamních filmů určených pro kanadskou televizi, zejména pro společnost National Film Board. Ve vlasti byl odsouzen v té době k propadnutí veškerého majetku a k tříletému trestu odnětí svobody za svévolný přechod státní hranice. Jeho přeměna na světoobčana pokračovala, když si své jméno Svatopluk /pro anglicky mluvící velmi těžko vyslovitelné/ změnil na S. Paul Pitra. Později své kresby podepisoval ananymem ART TIP, čteno pozpátku je textem Pitrova příjmení. Ke konci svého pobytu v Kanadě v roce 1965 získal výhodnou nabídku na kreslené návrhy pro EXPO 67 v Montrealu. Řešil osobní dilema návratu do vlasti, když se v Československu měnily počínaje rokem 1967 politické poměry. Nevyužil možnosti amnestie beztrestného návratu a dokončil práce na EXPU 67 v Montrealu. V roce 1966 se přestěhoval do New Yorku a pracoval jako výtvarník u společnosti Hallmark, výrobce pohlednic. Po vpádu Varšavských vojsk do Československa se jeho uvažovaný návrat do vlasti změnil na rozhodnutí, do vlasti se nevracet. V roce 1976 byl již Pitra americkým občanem a získal poprvé československé vstupní vízum. V letech 1977 až 1991 se věnoval malbě, i když se sám cítil spíše kreslířem a grafikem. V roce 1991 byla realizovaná v Praze ve výstavní síni U Jednorožce na Staroměském náměstí první Pitrova výstava výtvarných prací. Světoobčan Svatopluk Pitra zemřel 15. července roku 1993 v New Yorku ve věku 70 let. Erkul