Pavol Braxatoris

Textař a libretista Pavol Braxatoris se narodil 4. února roku 1909 v Senici, do rodiny evangelického faráře, překladatele a básníka Martina Miloše Braxatorise. Byl sedmým v pořadí narozených dětí v této rodině. Jeho dědečkem byl známý slovenský básník Andrej Sládkovič, vlastním jménem Andrej Braxatoris. Pavol Braxatoris v roce 1928 absolvoval gymnázium ve Skalici poblíž Trnavy. Po přijetí na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze se vedle studia právních disciplín, věnoval bližšímu seznámení s pražským kulturním životem. Stal se častým návštěvníkem Osvobozeného divadla. Zvědavost sympatického mladíka, který se na vše, co souviselo s provozem divadla a zejména se scénickou hudbou, a texty provozovaných písní, pojila nově vzniklá přátelství s mnoha hudebníky. Mezi nimi byl i Josefem Stelibským, pro které v roce 1933 napsal text pro tango a valčík. Po absolutoriu v roce 1933, kdy získal současně i titul doktora všeobecného práva /JUDr./, se vrátil do Senice, kde se stal úředníkem místního úřadu. Ještě během gymnaziálních studií se seznámil s nadějným muzikantem Gejzou Dusíkem. Od roku 1934 spolupracoval s Gejzou Dusíkem a postupně vytvořili pevnou a mimořádně úspěšnou autorskou dvojici. S odstupem času lze oba považovat za zakladatele slovenské operety. Na počátku této jejich spolupráce vznikl první jejich úspěšný šlágr – Neplač /1934/, po kterém následovala hity, které se hrály nejen na Slovensku. Prostřednictvím rozhlasu se šířily i do Čech a Moravy, např. : Snívaj o láske /1935/; Keď naše tango zazneje /1935/; Kde si moja láska /1937/ aj. Po této sérii hitů se Gejza Dusík obrátil na svého textaře a pokusili se o operetu, které Braxatoris napsal libreto, včetně otextování písní na hudbu Gejzy Dusíka. V roce 1938 měla premiéru první z operet autorského tandemu Dusík – Braxatoris - Keď rozkvitne máj. Známým s stal hit z této operety - Rodný môj kraj. Po roce se objevila jejich druhá společná opereta Modrá ruža /1939/ a známými se staly písně - Len bez ženy; Tá modrá ruža vám povie; Čo sa mi môže stať. Po delším odmlčení se v roce 1944 představili s operetou Tajomný prsteň. Památným hitem byla skladba - Tak nekonečne krásna. Po osvobození se z úřednického místa v Senici, přesunul Braxatoris do Bratislavy. Jako textař se uplatnil v omezené míře,ale od roku 1948 se zprvu odmlčel, ale po nějaké době se jako autor zaměřil výlučně na texty pro některé skladatele populárních písní, kteří se nesnížili ke komponování hudby k častuškám. V tomto období byla opereta všeobecně považovaná za buržoazní přežitek. Po společenském uvolnění poměrů ve společnosti po roku 1953, se opereta postupně vracela na slovenská jeviště. Mezi první realizované operety patřila premiéra autorů Gejzy Dusíka a Pavola Braxatorise- Zlatá rybka /1954/, ke které jak libreto, tak i texty jednotlivých písní složil v té době již uznávaný Braxatoris. V roce 1956 proběhla úspěšná premiéra jejich společné operety Hrnčiarský bál, ze které pochází dobový hit Pieseň o rodnej zemi, která je více známá po názvem Najkrajši kút . Po roce 1960 se Braxatoris jako textař podílel svými librety na operetách Karneval na Rio Grande /1963/ a To bola láska /1971/. Pavol Braxatoris napsal více jak dvě stovky písňových textů. Většina byla textů byla napsána pro Dusíkovy melodie. Dvě libreta – Vzdušné zámky a Túzy ľahkej múzy, nebyly zhudebněny. Mezi nejznámější písně, jejichž text je Braxatorisovým dílem, patří do zlatého fondu slovenských operetních skladeb, např. : Lebo tu, lebo tam /1939/; Zatancuj si so mnou /1939/;Tak nekonečne krásna /1944; Dve oči neverné /1946/; Letelo vtáča nad nami /1949/; Široká cestička /1949/; Keď harminika tíško znie /1952/; Marína /1955/; Tak smutno mi je bez teba /1956/; Zvony domova /1963/ aj. Mnohé písně se s Braxatorisovým textem hrají do současné doby. Kolem 160 jich balo nahráno rozhlasem a více jak čtyřicet natočila slovenská televize. Mezi zpěváky, kteří písně s texty Pavola Braxatorise zpívali, patří např. Janko Blaho, Helena Blehárová, Ivan Krajíček, Ivo Heller, Melanie Olláryová, Jana Kocianová aj. Textař a librertista Pavol Braxatoris zemřel v Bratsilavě 19. ledna roku 1980 ve věku nedožitých 71 let. Erkul