Raymond Queneau

Raymond Queneau byl komplexní francouzský spisovatel: romanopisec, básník a dramatik. Navíc, jeho zálibou byla matematika. Narodil se v Le Havre 21. února 1903. Pocházel z rodiny obchodníka. Po svých pařížských studiích na Sorbonně a na Ecole Pratique des Hautes Etudes, se Queneau přátelil s významnými surrealisty. Během své vojenské služby hodně cestoval, stejně jako i později. Při svém pobytu v Řecku si uvědomil, že francouzský mluvený jazyk by se mohl brzo velice vzdálit od toho psaného. Vynalezl tedy tzv. „novofrancouzštinu“, která měla přiblížit tyto dvě formy jazyka. Používala hovorový slovník a často i fonetický pravopis, což Queneau nejvíce rozvinul ve svém nejslavnějším díle Zazie v metru (Zazie dans le métro, 1959). Raymond Queneau pracoval jako novinář, poté také jako překladatel ve slavném vydavatelství Gallimard. Svůj první román Svízel (Le chiendent, 1933) pojal jako meditace Reného Descarta převedené do „novofrancouzštiny“. Jeho dvě poslední knihy Modré květy (Les fleures bleues, 1965) a Le vol d´Icare (1968) ukazují fantasii autora, jež svádí souboj s klasickým racionalismem. Co se týče Queneauovy poezie, vydal sbírku Sto tisíc miliard sonetů (Cent mille milliards de poémes, 1961), ve které se pokusil spojit literaturu a jeho milovanou matematiku. Některá jeho díla byla úspěšně zfilmována, jako právě Zazie v metru v roce 1960 či Koření života (1967). Spolu s Françoisem Lionnaisem byl zakladatelem literární skupiny Oulipo. V jeho dílech tedy najdeme zpočátku surrealismus, dále hry se slovy, matematiku a již zmíněný fantaskní racionalismus a také existencialistcké myšlenky. Raymond Queneau zemřel 25. října 1976, v Paříži.