Krzysztof Kiwerski

Krzystof Kiwerski dnes patří ke zkušeným tvůrcům polského animovaného filmu - nejen proto, že se animovanému filmu věnuje již přes půl století, ale především díky tomu, že začínal v době, kdy používání počítačů a digitalizace nebylo běžné, jak je tomu v posledním čtvrtstoletí. Jako absolvent umělecké školy zvané Liceum Sztuk Plastycznych (1967) ve městě Poznaň, studoval ještě v Krakově a na krakovské akademii výtvarných umění po studiích zůstal, aby zde působil jako pedagog. Prostředí Krakova tehdy nabízelo možnost spolupráce s krakovským Studiem animovaného filmu, to bylo tehdy velmi progresivní z námětového i grafického hlediska. Kiwerski filmovou dráhu započal v roce 1973 a dosud vytvořil kolem 40 filmů, z toho čtyři dlouhometrážní. Námětově čerpal v sedmdesátých letech z oblasti sci-fi, kde využil plně hudby Marka Wilczynskiego. Ten působil ve skupině Zdroj Joh, skupina se skládá z absolventů krakovské AVU a AMU. Při hudebních vystoupeních využívali tehdy stroboskop, který jim umožnil lépe využívat vizuální efekty. Hudbu skupiny lze zaslechnout z filmu Richarda Antoszika „Goodbeye Paro!“. Tvorba Krzystofa Kiwerského byla inspirována cestami do vesmíru a ironickým pohledem na pop-kulturu - kosmický brouk putuje v meziplanetárním prostoru, stává se svědkem souboje mezi Coca-Colou a Pepsi-Colou a potkává Kačera Donalda, aby na konci filmu dopadl na zem, jeho cesta vedla i přes planetu hudebních nástrojů. Filozoficky je v těchto krátkometrážních snímcích ukryto také varování, které se dnes stalo těžkou realitou: kosmický odpad, který byl při dobývání vesmíru vytvořen a nadále je okolo planety. V polovině osmdesátých let byl Kiwerski nominován na Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes. V posledních letech využívá spojení fotografického obrazu a digitální techniky, např. 10minutový film: Świadek 1919-2004 vyprávějící o osudech lidí za pomoci fotografie.