Miroslav Hlaváč

Skladatel Miroslav Hlaváč souběžně se studiem hudby absolvoval pražskou Fakultu inženýrského stavitelství Vysokého učení technického a poté se dlouhá léta věnoval své technické profesi jako projektant mostů. Na hudebním poli studoval M. Hlaváč kompozici nejprve na plzeňské Městské hudební škole a posléze na soukromých hodinách, aby se stal uznávaným hudebním skladatelem. Hlaváč je autorem zhruba 12o skladeb, z nichž mnohé byly oceněny na domácích i zahraničních soutěžích, byly vysílány v rozhlase, vydány tiskem či na gramodeskách. Skladatelské Hlaváčovo dílo v sobě nese stopy všestranného umělce, protože v sobě zahrnuje skladby orchestrální, komorní, vokální, scénické i elektroakustické. K vrcholným dílům M. Hlaváče jistě patří několik baletů: orchestrální Héró a Leandros nebo Čarodějův učeň adaptovaný na šestidílnou suitu či elektroakustické Atlantiana a Nokturno u fontány. Na skladatelském kontě M. Hlaváče najdeme kromě výše zmiňovaných baletů také celovečerní operu Inultus podle Zeyerova díla Pražské legendy z tragické pobělohorské Prahy, mnohé převážně elektronické kompozice, ke kterým se řadí Angelion, Astroepos, Biochronos, Metafonia, známá je i kvadrofonicky koncipovaná Fontana cantans nebo hudební bajka na text E. Petišky pro komorní orchestr a recitaci O pejskovi, kočce a měsíci. Pro hudební dílo M. Hlaváče je typický smysl pro řád s logickou výstavbou formy, jež jde ruku v ruce společně s výrazovou působivostí. Možná právě proto jsou některé Hlaváčovy skladby dodnes s velkým úspěchem uváděny v zahraničí, jak se to dá napsat u jeho Symfonie pro velký orchestr nebo u klavírní sbírky Stenogramy. Miroslav Hlaváč se se svým baletem Čarodějův učeň složeným na motivy Goethovy pohádky setkal ihned po uvedení s pozitivním hodnocením u odborné kritiky i obyčejného obecenstva a tak je logické, že se toto dílo dočkalo pod režijním vedením V. Jordánové i své televizní verze. Miroslav Hlaváč získal řadu ocenění doma i v zahraničí, z nichž k těm nejvýznamnějším patří laureátské tituly Velké celostátní jubilejní soutěže z let 1955, 196o a 1965, které si vysloužil s Jarní ouverturou, později se Symfonií a nakonec se skladbou O pejskovi, kočce a měsíci. K dalším oceněným skladbám patří Biochronos, jenž byl odměněn Cenou celostátní elektroakustické soutěže 1969; kompozice Fontana cantans získala Čestné uznání Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu Řím 1972; Poetické etudy spolu s Musicou carnevalescou přinesly Hlaváčovi Cenu Českého hudebního fondu 1972 a klavírní kompozice In quarte pak Cenu České hudební společnosti 1976. Hlaváč bodoval též na Festivalu vokální hudby Jihlava a ve skladatelské soutěži Festivalu dětských pěveckých sborů Svátky písní Olomouc. Miroslav Hlaváč, čestný člen Společnosti pro elektroakustickou hudbu zemřel ve věku 85 let. zdroj: Daniel Rubeš - Uzavřené osudy