Alexej Petrenko

26. března 1938 - (SSSR) V roce 1961 dokončil herecké studium v divadelním institutu. Tři roky hrál v divadlech na Ukrajině. V roce 1964 dostal angažmá v Leningradského divadle Lensovětu,v roce 1978-83 byl členem moskevského akademického divadla MCHAT. Před kamerou začal ve věku herecké zralosti. Poprvé se proslavil rolí Oswalda ve filmu Shakespearova dramatu Král Lear,jako velký herec se prosadil až ve druhé pol. 70. let. Jako herec robustního typu a výrazné tváře umí dokonale spojit přednosti svého zjevu s hlubokým emocionálním prožitkem vytvářené postavy - je mistrem v odhalování skrytých zákoutí lidské duše a dokáže bez patosu i na malém prostoru vyjádřit nejsložitější duševní stavy hrdinů rozličných epoch a charakterů. Nejčastěji ztvárňuje silné, svébytné a rozporuplné hrdiny. Mezinárodní úspěch mu přinesla psychologicky a dramaticky velmi náročná titulní úloha dobrodruha a samozvaného mnicha Grigorije Rasputina, o jehož pochybných schopnostech, jimiž si získal přízeň carské rodiny, vypráví společensko-historická freska Agónie - Konec Rasputina. Jinou historickou postavou, které propůjčil svou tvář, byl bouřlivácký panovník Petr I. Veliký, v kostýmní komedii Jak car Petr ženil mouřenína. Skvěle se zhostil také hlavní role stárnoucího úředníka a zlenivělého starého mládenece Podkolesina, jemuž se podaří zmařit vlastní svatbu, v adaptaci Gogolovy tragikomické hry Ženitba. Znamenitou kreaci předvedl ve válečném dramatu podle novely Konstantina Simonova 20 dnů bez války, kde se představil jako kapitán letectva, zklamaný nevěrou své ženy. Působivý výkon podal v úloze funkcionáře Voroncova, zodpovědného za průběh evakuace vesnice, která má zmizet pod hladinou přehrady, ve film. přepisu stejnojmenného románu Valentina Rasputina Loučení. Zajímavé příležitosti mu poskytla režisérka Dinara Asanovová, když mu svěřila roli pedagoga Nazarova ve filmu Klíče od X.B. a hlavní roli alkoholika Kulgina ve filmu Neštěstí.