Michael D. Moore

Michael D. Moore (14. 10. 1914, Victoria, Britská Kolumbie) je americký režisér, režisér druhé jednotky a bývalý dětský herec. Rozený Michael Sheffield, s bratrem Patrickem byl dětským hercem v éře němého filmu. Debutoval v 5 letech pod jménem Mickey Moore. Do svých 13 let účinkoval ve dvou tuctech filmů. Počátkem 50. let začal pracovat jako asistent režie. Byl prvním asistentem režie u řady snímků včetně THE TEN COMMANDMENTS (1956, režie Cecil B. DeMille), GUNFIGHT AT THE O. K. CORRAL (1957, r. John Sturges) atd. Asistoval při režii několika filmů s E. Presleym a sám ho režíroval v PARADISE, HAWAIIAN STYLE (1966). Vzhledem k této režii a westernům ho Metro-Goldwyn-Mayer najala na režii THE FASTEST GUITAR ALIVE (1967) s R. Orbisonem. Po režii filmů a TV 1965 – 1969 přešel k režii druhé jednotky snímků jako BUTCH CASSIDY AND SUNDANCE KID (1969, r. George Roy Hill), THE MAN WHO WOULD BE KING (1975, r. John Huston); podílel se na produkci QUEST FOR FIRE (1981, r. Jean-Jacques Annaud). V 80. letech ho najal Steven Spielberg na režii druhé jednotky série INDIANA JONES. Ve vzájemné spolupráci režíroval epizodu ALAMO JOE seriálu AMAZING STORIES (1985 – 1992). Byl aktivní ještě po osmdesátce – 102 DALMATIANS (2000, r. Kevin Lima).