Zbigniew Czendlik

Také si katolického kněze představujete jako důstojného pána v kolárku, ponořeného do modliteb a chřestícího růžencem? Tak na tohle všechno můžete v případě Dr. Zbigniewa Jana Czendlika, řečeného též "Zibi", hodně rychle zapomenout... Tento rodák z polského beskydského městečka Brenny totiž působí mezi příslušníky kléru jako naprosto zvláštní jev a mnohými je dokonce považován téměř za rebela! Narodil se 6. září 1964 a spolu se svými třemi sourozenci vyrůstal v rodině drobného rolníka - upřímně však přiznává, že jako kluk zemědělské práce doslova nenáviděl. Prvotní impuls pro nástup duchovní dráhy mu dal život v nábožensky založené, leč nikterak bigotní, rodině - podobné rozhodnutí učinila i jeho mladší sestra, která se i přes nesouhlas rodičů stala řeholnicí a dnes působí jako ošetřovatelka dlouhodobě nemocných v německém Dortmundu. Sám Zbigniew studoval teologii v Katovicích a Varšavě a po jejich úspěšném zakončení byl roku 1989 vysvěcen na kněze. Nějaký čas působil v Katowicích, ale r. 1992 byl, jako mnoho jeho dalších kolegů, vyslán na misijní pobyt do Čech. První rok strávil jako farní vikář v Náchodě, ale od 1. září 1993 se stal farním vikářem a posléze i administrátorem (od 1. října 1993) v Lanškrouně, kde působí jako duchovní pastýř dodnes. V rámci svého povolání se věnuje charitě - shání peníze pro postižené, seniory, provozuje církevní dům pěstounské péče a roku 1997 se mu podařilo dokončit opravu kostela sv. Václava, který byl v době jeho příchodu do Lanškrouna značně zchátralý. To všechno by ale nebylo nic neobvyklého, zajímavější je ta další, dalo by se říct civilní, poloha Czendlikova života. A právě tou je tento lanškrounský kněz tak populární. Neuzavírá se totiž jenom v okruhu své farnosti, ale živě vystupuje na veřejnosti,má spoustu přátel ve světě politiky a showbyznysu - oddával Lucii Bílou, křtil děti Stanislava Grosse... Jeho velkým koníčkem je sportování - dříve hrával aktivně kopanou, dnes je vášnivým golfistou (má hendikep 17,7), rád se hezky a moderně obléká a neváhá požehnat hordě divoce vyhlížejích motorkářů na burácejích strojích. Ačkoliv byl roku 2008 byl jmenován děkanem, netají se svým kladným názorem na zdobrovolnění celibátu, evoluční teorii ani na jiná, pro mnohé přímo "kacířská" témata. I on sám přiznává, že se mu, jako každému "normálnímu" chlapovi, ženy líbí. A věren polské tradici se k nim chová jako pravý gentleman - pozorně a galantně. Často se účastní veřejných akcí, hlavně těch, spojených s charitou, či bývá hostem na televizní obrazovce. Účinkoval např. v televizních pořadech "Bolkoviny" (2004), "Krásný ztráty" (2005) či "Uvolněte se, prosím" (2009) a od jara r. 2011 moderuje z ostravského studia pořad "Uchem jehly", v kterém se pravidelně střídá se svým evangelickým "kolegou". Neodříká si ani cigaretu či sklenku dobrého alkoholu a tvrdí, že nebýt knězem, určitě by se stal fotografem anebo číšníkem. O odchodu z Čech neuvažuje, za ty roky s naší zemí srostl a zamiloval si ji. "Zibi" Czendlik má v současnosti dokonce trojí občanství - mimo polského a českého také "čestné" valašské, které mu osobně udělil sám valašský král Bolek Polívka. Přes to všechno však Zbigniew Czendlik nezapomíná na to, co je pro něj to nejdůležitější: na život spojený s vírou. "Bůh dává životu drive" - to je heslo tohoto usměvavého, charismatického muže.