Eva Večerová

Herečka Eva Večerova se narodila 8. ledna 1952 v Bratislavě. Již od svého dětství projevovala nepřehlédnutelný talent pro tanec a vystupování před diváky. Chodila do baletu, byla v Dětské rozhlasové družině. Již jako pětiletá tančila jako sólistka v PKO a díky zkušenostem z dramatické dětské družiny byl objeven její hlas pro dabing. Jako desetiletá vystupovala v Divadle Pavla Országha Hviezdoslava v Bratislavě. Přes jisté nepochopení u svých rodičů byla rozhodnutá být herečkou. Byla přijata na Vysokou školu múzických umění v Bratislavě, ale profesor Huba ji přesvědčoval, aby s herectvím ještě počkala. Nakonec na doporučení profesora Havlíka odešla na DAMU studovat loutkoherectví. Přesto studia dokončila na VŠMÚ v Bratislavě. Během studia již vystupovala ve Slovenském komorním divadle v Martině. Po Nové scéně Bratislava, našla svou pevnou základnu v Divadle Andreja Bagára v Nitře a zde si vytvořila i svůj domov. Učí na Akademii umění v Banskej Bystrici. Mimo divadelní scénu si zahrála ve filmu ve filmech: filmové drama Stretnutie /1975, rež. Andrej Lettrich/, Zlaté pierka /1978, rež. Lucia Šebová/, filmové pohádce Největší pecivál na světě /1982, rež. Martin Ťapák/, Návrat Jána Petru/1984, rež. Martin Ťapák/, Skleníková Venuša /1985, rež. Martin Ťapák/, Hody /1987, rež. Andrej Lettrich/, Krajinka /2000, rež. Martin Šulík/. Velmi rozsáhlá je spolupráce s televizními studii, a to nejen na televizních pořadech, ale zejména na televizních filmech: válečný tv film Slnko vychádza nad Prašivou /1976, rež. Michal Semík/, historický tv film Ruy Blas /1979, rež. Igor Ciel/, tv komedie Nápadníci /1981, rež. Ivan Krajíček/, tv komedie Bičianka z Doliny/1981, rež. Jozef Zachar/, tv komedie Chrobak v hlave /1983, rež. Pavol Haspra/, rodinný tv film Najdúch /1992, rež. Karol L. Zachar/, tv drama Plánka /1997, rež. Martin Kákoš/, tv drama Jako divé husy /2000, rež. Martin Ťapák/ a dal., a televizních seriálech: Nepokojná láska /1975/, Na baňu klopaju /1980/, Na polici v hrnci /1980/, Alžbětin dvor /1986/, Ano, miláčik! /2008/, Jako som prežil /2009/ a Gympel.TV /2011/. V sedmdesátých letech se také zabývala dabingem. Erkul