Carlo Rim

Francouzský filmový tvůrce Carlo Rim se ještě v předválečném období prosadil jako úspěšný scénárista, později si vyzkoušel i post režiséra. Pocházel z Nîmes v jižní Francii, jeho vlastní jméno bylo Jean-Marius Richard. Po příchodu do Paříže v polovině dvacátých let 20. století se nejprve uplatnil jako karikaturista, později začal psát fejetony. Počátkem třicátých let na postu šéfredaktora vedl vydávání dvou časopisů a svůj smysl pro humor brzy uplatnil ve vlastních filmových scénářích. Rimovou první prací pro film byl scénář k romantickému muzikálu ZOUZOU (1934) režiséra Marca Allégreta se slavnou Josephine Baker v hlavní roli. Jako scénárista pak pracoval i pro další významné režiséry té doby jako byli Maurice Tourneur nebo Léon Mathot, případně byl spoluscénáristou, do filmů psal i texty k písním. Vlastní zkušenosti z novinářské praxe vtělil do scénáře ke komedii HERCULE (1937) s populárním Fernandelem, kterou měl původně natočit Jean Grémillon, ten však na poslední chvíli od projektu upustil a režií byl pověřen Alexandre Esway, Carlo Rim měl ale na režii významný podíl. S Fernandelem jako hercem a spolurežisérem potom natočil film PROSŤÁČEK (Simplet, 1942), v němž si sám přidělil i menší roli. Během války se coby scénárista prosadil i několika dodnes vysoce hodnocenými filmy dramatického žánru jako VLČÍ FARMA (La ferme aux loups, 1943) nebo PEKELNÉ ÚDOLÍ (Le val d'enfer, 1943). První samostatnou režií Carla Rima byl film LÉTAJÍCÍ SKŘÍŇ (L'armoire volante, 1948), jehož komerční úspěch byl založen opět na účasti slavného Fernandela. S dalším filmem DŮM BONNADIEUOVÝCH (La maison Bonnadieu, 1951) se pustil do dramatického žánru, mezitím byl v letech 1949 a 1951 členem poroty na mezinárodním festivalu v Cannes. S Danielle Darrieux pak natočil komediální mozaiku SCHODIŠTĚ PRO SLUŽEBNICTVO (Escalier de service, 1954), která s dvěma a půl milióny diváků v kinech zaznamenala značný ohlas. Popularitu několika dobových komiků a představitele elitních agentů Eddie Constantina využil v kriminální komedii LUMPOVÉ (Les truands, 1956). Své poslední dva filmy natočil Carlo Rim ve spolupráci s oblíbeným komikem Darry Cowlem (TENTO KRÁSNÝ SVĚT - Ce joli monde, 1957; MALÝ PROFESOR - Le petit prof, 1959) a opět s nimi solidně zabodoval u diváků. Později pracoval již jen pro televizi, příležitostně znovu psal. Jeho kniha Paměti staré vlny (Mémoire d'une vieille vague) vyšla až posmrtně (1990). Carlo Rim zemřel 3. prosince 1989 ve věku nedožitých 84 let. Jeho syn Jean-Louis Richard (*1937) se taktéž prosadil u filmu jako scénárista a režisér.