Jiří Krytinář

Herec, tanečník a zpěvák Jiří Krytinář se vyučil hodinářem a hodiny, hodinky a hodinářské stroje jsou dodnes jeho koníčkem. Jiří Krytinář, který se také věnuje politice a jeden rok byl dokonce nominován na kandidátku do senátu je otcem herečky Jany Krytinářové. Jiří Krytinář byl již v dětství postižen vážnou poruchou růstu, což de facto zapříčinilo start jeho umělecké kariéry. Ve svých necelých 2o-ti letech se Krytinář dočetl o jistém slavném anglickém herci, který se navzdory své trpasličí velikosti stal úspěšným hollywoodským hercem a proto se nechal zapsat do hereckého souboru pražského Filmového studia Barrandov. Krytinář byl bezmála tři desítky let členem varieté Alhambra a Pražského loutkového divadla a v současnosti kromě hostování v různých pražských divadlech včetně prestižní činohry Národního divadla, Stavovského divadla, Státní opery, Hudebního divadla Karlín či Divadla Bez zábradlí, kde vystupuje jak v činohře, tak opeře nebo baletu, je vidět i na jevišti Divadla Broadway Praha v původním autorském muzikálu Adéla ještě nevečeřela nebo v muzikálu Angelika. Jiří Krytinář na filmovém plátně debutoval rolí knihovníka v Rychmanově detektivní komedii Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc?; a poté se s jeho filmovou prací doslova roztrhnul pytel. Krytináře si budou diváci proto jistě pamatovat z Vorlíčkových pohádek: Arabela, kde si zahrál pomocníka Mekotu; Kouzelný měšec, kde byl sluhou Prskošem nebo Tří oříšky pro Popelku, v nichž byl královským šaškem; ostatně toho si zahrál i v Moskalykově pohádce Třetí princ. Krytinář měl to štěstí, že si dvakrát zahrál také liftboye: poprvé v povídkovém hororu P. Hobla Velká neznámá a podruhé ve Vorlově povídkové Pražské 5. Mimo to se J. Krytinář objevil i v obou verzích Formanova oscarového historického životopisného velkofilmu Amadeus; v Novákově prvorepublikové komedii Fešák Hubert nebo v Brabcově psychologickém filmu Kuře melancholik. K dalším výraznějším hereckým rolím J. Krytináře určitě patří titulní role profesora Alexandra z Gawlikovy tragikomedie Benefice profesora Alexandra a Barbary de Anatolia; postava Zlatovlada z Lutherovy filmové adaptace pohádky Mahulena, zlatá panna; zlý a intrikářsky založený hrbáč Juzek z legendárního Jakubiskova podobenství Nejasná zpráva o konci světa; recitující blázen ze Švankmajerových Šílených nebo postava štamgasta Davida Goliáše z Dudkova seriálu Hospoda. Postava liliputa pomohla v případě J. Krytináře k tomu, že jej znají i v zahraničí, neboť jej využívají i světoví filmoví tvůrci, kteří v naší republice realizují koprodukční projekty, a tak se objevil například ve druhých dílech: hororu Kvílení vlkodlaků; dobrodružného Dobrodružství mladého Indiana Jones nebo velkofilmu Letopisy Narnie, v díle s podtitulem Princ Kaspian, který se prozatím stal jeho poslední prací pro stříbrné plátno. J. Krytinář se jako oblíbená umělecká osobnost dočkal vlastního profilového medailonku v rámci rozsáhlého cyklu 13. komnata a několikrát dostal příležitost být hostem v hudebně - zábavných programech nebo talk – show, k nimž můžeme přiřadit Nikdo není dokonalý nebo Uvolněte se, prosím. Spisovatelská tvorba: Jiří Krytinář je autorem memoárové knížky Dívám se vzhůru, v níž vzpomíná na své kolegy dávné i současné a kromě toho také publikuje část z rodinné sbírky receptů. Bibliografie – autorská (výběr): 2oo9 – Dívám se vzhůru; … Divadlografie – umělecká (výběr): Ondřej Brousek: Adéla ještě nevečeřela (Gogo); Michal David: Angelika (Gender); Georges Bizet: Carmen; Nikolaj Vasiljevič Gogol: Hráči; Giacommo Puccini: La Bohema; Michail Bulgakov: Mistr a Markétka; …