Velimir 'Bata' Živojinović

Velimir "Bata" Živojinovič, narozen 5. června 1933 v Koračici pod Kosmajem, Srbsko, Jugoslávie. Od mládí se zajímal o divadlo a když dvakrát neuspěl při přijímacích zkouškách na divadelní fakultu, začal pracovat v Akademickém divadle v Bělehradu jako kulisák a příležitostný statista. Následně vystudoval dramaturgii na Divadelní akademii v Bělehradě. Práci v divadle se věnoval do poloviny padesátých let minulého století, kdy začal hrát ve filmu. Od té doby se už věnoval pouze filmu a později televizi a následně i politice. Vytvořil více než 300 rolí ve filmech všech svazových republik bývalé Jugoslávie a bez nadsázky ho lze nazvat nejpopulárnějším jugoslávském hercem druhé poloviny dvacátého století. Před filmovou kamerou debutoval v roce 1955 ve filmu režiséra Radoše Novakoviče Obléhání Bělehradu. Uplatnil se zejména v tzv. černé vlně jugoslávského filmu, která vznikla na počátku šedesátých let. Do té doby spadají jeho významné role např. ve filmu Aleksandra Petroviče Tři, kde ztvárnil roli zbabělého partyzána Miloše, chamtivý obchodník s peřím Mirta Klaser v dalším Petrovičově filmu Nákupčí peří, zemědělský pilot Mile Simič v Brzy bude konec světa, opět Petrovič, milenec vesnické učitelky Annie Girardotové. Tyto role přinesly Živojinovičovi rovněž mezinárodní uznání. Současně natočil mnoho filmů s partyzánskou tématikou v období šedesátých a sedmdesátých let ( Vítr se utišil před svítáním, Signály nad městem, Kozara, Vesnice bez mužů, Sen, Valter brání Sarajevo, Nůž, Hliněný holub, Diverzanti, Bitva na Neretvě, Krvavá bajka, Sutjeska, Muži s granáty, Domov bez otců, Partyzánská letka, Plameny pod zemí a další). Uplatnil se rovněž v komediálních rolích (Milostná dobrodružství Budimira Trajkoviče, Čekatel na životní příležitost, Truchlící pozůstalí, Miss, Malá vlaková loupež, Tygr, Tak .. a jedeme dál). Po rozdělení Jugoslávie byl Živojinovič členem Socialistické strany Srbska a byl zvolen do parlamentního shromáždění, kde byl opětovně volen až do svého ukončení politické činnosti v roce 2003. V politice působil jako radikální stoupenec nacionalistických myšlenek. Ve volbách v roce 2002 kandidoval na prezidenta Srbska a získal kolem 120.000 hlasů. Herec získal 3x nejvyšší herecké ocenění na Festivalu jugoslávských filmů v Pule a to v letech 1965, 1967, a 1972. Byl i několikrát hostem MFF v Karlových Varech. Byl rovněž zakladatelem a prvním prezidentem Spolku filmových herců v Srbsku v roce 1991.