Jurij Butyrin

Profesní dráha Jurije Butyrina byla nasměrována již koncem čtyřicátých let, když absolvoval v Moskvě - výtvarné učiliště č. 41 a pracoval na oddělení, které se zabývalo obnovou budov poničených za války v Moskvě a Leningradě a v roce 1956 absolvoval kurzy pro kreslíře v tehdejším studiu Sojuzmultfilmu a takto pracoval až do roku 1963. V roce 1964 dokončil druhý kurz, který byl již určen pro animátory, a o čtyři roky později debutoval jako výtvarník (1968) a v roce 1973 i jako režisér. Na konci sedmdesátých let pracoval pro studio Belasrus v Minsku. V následujícím desetiletí pro televizní studio Multitelefilm. Po roce 1990 spolupracoval se studiem Christmas films a se studiem FAF. Převážně se věnoval tvorbě kreslených filmů. Ze spolupráce s Ivanem Ivanovem-Vanem vznikla jeho druhá verze filmu Koníček Hrbáček (1975), či o dva roky dříve film Po sledam bremenskich muzykantov (1973) a dále filmy Dom dlja leoparda (1979) či práce na verzi 1., 2. a 3. dílu televizní verze série Jen počkej! (1980-81), Zimňaja skazka (1981), Osennije korabli (1982), účast na cyklu Lift, Kak lisa volka sudila (1989) a spolupráce na sérii filmů vzniklých v rusko-britské koprodukci - např. film Daniil (1996), celovečerní film o Neználkovi - Něznajka na luně (1997) a jiné filmy. Jeho filmografie obsahuje přes čtyři desítky animovaných filmů.