Jacques Toja

Celým jménem Jacques Camille Toja; pochází z jižní Francie z rodiny obchodníka, v rodném Nice vystudoval konzervatoř, poté pokračoval ve studiích na Národní konzervatoři dramatického umění (Conservatoire de Paris), kde se setkal s řadou dalších pozdějších hvězd francouzského filmu. Ještě za studií byl oceněn a to mu umožnilo v roce 1953 nastoupit do legendárního pařížského divadla Comédie Française. Krátce poté také začal svou kariéru u filmu; v roce 1957 pak z divadla odešel a pracoval výhradně pro film. Do Comédie Française se ale vrátil již v roce 1960 a působil zde do roku 1984, přičemž ztvárnil řadu postav klasického repertoáru. V letech 1979-1983 byl generálním ředitelem tohoto divadla. Po svém odchodu z divadla založil na podporu začínajících divadelníků svou vlastní nadaci (La Fondation Jacques Toja, 1984). Za svou uměleckou činnost získal Toja řadu ocenění, v roce 1991 byl jmenován rytířem Řádu Čestné legie. Jacques Toja si svůj filmový debut odbyl jako Philippe Delaunay ve filmu La Tour de Nesle (Věž nesleská, 1955; šlo o adaptaci divadelní hry A. Dumase), poté hrál v dalších filmech, do širšího povědomí, a to i v zahraničí, se dostal filmovým zpracováním Tří mušketýrů (Trois mousquetaires, 1961), kde hrál Aramise. V témže roce pak hrál menší roli v historickém dobrodružném filmu Kapitán Fracasse (Le Capitaine Fracasse, 1961). I u nás se pak stal známým jako Ludvík XIV. ve třech dílech série o Angelice. Později se soustředil na práci v televizi, kde natočil řadu inscenací, uplatnil se také v televizních zpracováních slavných divadelních kusů (například Tartuffe z roku 1975). Na filmovém plátně se pak objevil znovu až ve filmu Aujourd'hui peut-ętre (1991), u nás jsme jej mohli vidět v detektivním seriálu Navarro (1989). Jacques Toja zemřel následkem rakoviny plic 23. března 1996 ve věku 66 let.