Betty Stockfeld

Australská filmová herečka Elizabeth - Betty Stockfeld, se narodila dne 15. 1. 1905 v Sydney v Novém jižním Walesu (Austrálie) do rodiny bohatého obchodníka. Jak patřilo k dobrému tónu v movitějších rodinách, navštěvovaly děti už od dětství soukromé školy s uměleckým zaměřením, a Betty vodila její matka do hodin hry na klavír, zpěvu a klasického baletu. Betty byla také dobře vybavena jazykově a mimo svého rodného jazyka se učila francouzsky a italsky. Betty se natrvalo přestěhovala za filmovou prací do Londýna, kde začala natáčet v průměru 2-3 filmy ročně, a díky jazykovým schopnostem hrála i ve filmech francouzských a jednom italském. Natáčela do roku 1957, kdy se projevila naplno její choroba – úbytek krvinek. I když Betty Stockfeld hrála skutečně v mnoha filmech není toho o ní až tak příliš známo, protože si své soukromí velmi hlídala. Debutovala jak se zdá v roce 1931 ve filmu Captivation, a ihned po úspěchu před kamerou dostala další role – 77 Park Lane, Blanc comme neige a City of Song. Na začátečnici to byl poměrně pěkný počin – čtyři filmy. Z její poměrně bohaté filmografie padesáti dvou filmů jen několik namátkou: Lord of the Manor (1933), Anne One Hundred (1933), La garnison amoureuse (1934), Trois de la marine (1934), oba ve Francii, Runaway Ladies (1935), Le vagabond bien-aimé (1936) – Francie, Une gueule en or (1936) jediný italský film natočený v Římě pro Cinecitá, Club de femmes (1936), a nebo Sur le plancher des vaches (1940), opět Francie. Betty pomáhala a pracovala za II. světové války jako pomocná zdravotní sestra v nemocnici. K filmování po válce se vrátila až v roce 1956, a k filmům z tohoto období patří - The Girl Who Couldn't Quite, Edward and Caroline, nebo předposlední film - Guilty? Natočený roku 1956, a poslední film - True as a Turtle - Pravda o želvě 1957. O Stockfeld se ví, že byla vdaná za anglického baroneta Aubreye St.Johna Edwardse od roku 1933 a toto manželství vydrželo až do její smrti. Betty Stockfeld zemřela v Tadworthu v Surrey, ve Velké Británii dne 27.1. 1966 na leukémii. Marta Holubová-clara.bow