Ernest Šmigura

V letech 195o-6 byl Ernest Šmigura členem Vesnického divadla, odkud odešel k pomocnému souboru činohry slovenského Národního divadla Bratislava. Od roku 196o až do své smrti působil v nitranském Divadle Andreja Bagára. Za skoro půlstoletí věrnosti zmiňované scéně divadla v Nitře vytvořil početný zástup rolí a zemitých, plastických a realitou života bezprostředně inspirovaných divadelních postav. Na Šmiguru diváci dodnes vzpomínají jako na Matěje z Tylova Strakonického dudáka, na Roberta d´Ambrieux ze hry Věno pro Lauru nebo na jeho role ve hrách Idiotka, Pohled z mostu, Svatba sňatkového podvodníka nebo z komedie 1+1=3. Poslední divadelní premiérou E. Šmigury byl muzikál Divotvorný hrnec, kde si zahrál Scottyho. Film a televize: Přestože před kamerou debutoval Ernest Šmigura titulní postavou vyvlastněného statkáře Josefa Majdy ve filmové baladě Štefana Uhera Tři dcery, která byla situovaná do 5o. let; dalších velkých rolí už se ve filmu ani v televizi nedočkal. Za více než tři desítky let vytvořil Šmigura na obrazovce nebo na plátně množství malých nebo drobných postav a několik epizodních filmových rolí. Nejvýraznější z nich je asi dominantní postava Sojčiaka z filmu Eduarda Grečnera Jaškův sen, která se také stala poslední Šmigurovou filmovou rolí. Divadlografie (výběr): 196o - U nás takový zvyk (Paľo); 1961 – Host (Jan Mikeš); 1962 – Svatba sňatkového podvodníka (Zdeněk Řepa); 1964 – Idiotka (Elie Cardinal); Josef Kajetán Tyl – Strakonický dudák (Matěj); 1965 – Pohled z mostu (Lusi); 1967 – Němý rytíř (Marzio); 1968 – Třicet sekund lásky (Dr. Ferrini); 1969 – Smrt Ďurka Langsfelda (Szerényi); 197o – Člověk, který viděl smrt (George); 1971 – Chvástal (Sceledrus); Les (Milonov); Milionář (Dr. Kondov); Věno pro Lauru (Robert d´Ambrieux); 1972 – Aristokrati (velitel); 1973 – Zurabája (Zajac); 1974 – Den oddychu (Kosťa); 1975 – Lhář (Brighell); Před svítáním (Maňo); 1976 – Pohlednice z Benátek (Sahara); 1977 – Oko za oko (Bobloň); Surové dřevo (Katúň); 1979 – Pomocník (Polgár); 1983 - Herodes a Herodias (Chuzu); Heš, zubatá, heš! (Kaminskas); 1984 – Libero (tréner Viktor); 1985 – Kníže (Trebica); 1986 – Proso (Trebatický); 1993 – Krysař (muž); 1997 - Tom Sawyer (Muf Potter); 1 + 1 = 3 (fotograf); 1998 – Šumař na střeše (Nachum); 2oo1 – Rodina Tótů (elegantní major); Racek (Šamrajev); Řek Zorba (Vasilis); 2oo2 – Příběhy obyčejného šílenství (pošťák); 2oo3 – Maryša (Perašín); 2oo4 - Peter Pan (pirát); 2oo5 – Svěcení jara (Pierot); 2oo6 – Bouřlivé výšiny (Jack); Divotvorný hrnec (Scotty); Šoumeni (školník) Herec Ernest Šmigura mířil se svým autem z Nitry do obce Vráble, ale necelých 6 kilometrů před cílem v levotočivé zatáčce poblíž obce Klasov sjel z vozovky, narazil do stromu a na místě byl mrtvý. O tom, zda zaspal nebo dostal infarkt, se vedou spory a tak je jisté jenom to, že Ernest Šmigura zahynul tragicky ve věku 77 let.