Hirokazu Koréda

Hirokazu Kore-eda (1962, Tokio), jeden z nejvýznamnějších tvůrců střední generace, na sebe poprvé upozornil v Benátkách snímkem Maboroši no hikari (1995), filmovou elegií o mladé ženě a matce, jejíž manžel z neznámých důvodů spáchal sebevraždu. Ve filmu Wandafuru raifu (1998) se zabýval motivem paměti a zároveň nechal diváka nahlížet do procesu natáčení. Distance (2001) vypráví o lidech, jejichž příbuzní se nechali svést náboženským kultem k dobrovolné smrti. Hrdiny filmu Dare mo širanai (2004), zařazeném do soutěže v Cannes, jsou čtyři děti, jež se snaží přežít poté, co je opustila matka. Hirokazu se neustále snaží o fúzi hraného a dokumentárního filmu. Pro japonskou televizi také natočil řadu dokumentů, v nichž se věnoval příběhům lidí z okraje společnosti, lidem nemocným AIDS, lidem s poškozením mozku a také běžencům z Koreje, kteří byli obviněni ze špionáže. Roku 1996 byl oceněn nejvyšší japonskou cenou za dokument. katalog 44.MFF Karlovy Vary, archív filmů, Hana