Germaine Sablon

Francouzská zpěvačka a herečka Germaine Sablon pocházela z hudebně založené rodiny, jejím otcem byl skladatel populárních písní Charles Sablon (1871-1928), v oborech blízkých hudbě se prosadili i její bratři, skladatel André Sablon, ředitel baletu v Monte Carlu Marcel Sablon, nejslavnější ze sourozenců byl zpěvák Jean Sablon (1906-1994). Díky rodinnému prostředí se Germaine již od dětství věnovala hudbě, učila se hrát na klavír, vzdělávala se i ve zpěvu a soukromě studovala i herectví u slavného Charlese Dullina, který ji doporučil pro angažmá v operetě. Během první světové války se Germaine Sablon prosadila jako nadějná operetní zpěvačka, od roku 1919 hrála i ve filmu, jejím debutem byl snímek DVOJÍ ŽIVOT DOKTORA MORARTA (La double existence du docteur Morart, 1919), během následujících dvou let hrála v několika dalších filmech. Mezitím se ale provdala a měla dvě děti, během dvacátých let žila poklidným rodinným životem v jižní Francii. Její ambice i vzrůstající věhlas jejích bratrů ji ale přinutil k návratu na pódia i do filmových studií. Ve třicátých letech Germaine Sablon především koncertovala a na gramofonové desky nahrávala písně, jako zpěvačka spolupracovala také se svým mladším bratrem Jeanem. Hrála ale i v několika dalších filmech, nutno ale přiznat, že příchod zvuku odhalil její herecké nedostatky, proto byla angažována jen do menších rolí v nenáročných komediích a melodramatech. Největší příležitosti dostala v roce 1937, kdy odehrála velké role v sentimentálních příbězích POD MARSEILLSKÝM SLUNCEM (Au soleil de Marseille, 1937), KDYŽ SE VRÁTÍŠ (Si tu reviens, 1937) a OTRHANÁ RŮŽE (La rose effeuillée, 1937), za zmínku ale stojí i Siodmakova komedie PAŘÍŽSKÝ ŽIVOT (La vie parisienne, 1936), kde ovšem hrála jen malou roli. Germaine Sablon byla vychována v pacifistickém duchu, hluboce ji proto zasáhl začátek druhé světové války. Jako přesvědčená nacionalistka ale bez váhání oba své syny poslala do bojové vřavy pro fašistickému Německu (jeden ze synů se vrátil s vážným zraněním). Ona sama začala pracovat jako ošetřovatelka ve vojenských nemocnicích, brzy se však vrátila k tomu, co uměla nejlépe – zpívala a účinkovala v kulturních programech pro zraněné vojáky. Se svým tehdejším životním partnerem, významným novinářem a spisovatelem Josephem Kesselem (1898-1979), se nakonec zapojila do protifašistického odboje. Hrozba zatčení gestapem je donutila k útěku do Anglie, další azyl pak našli ve Španělsku a Švýcarsku, Germaine Sablon později zpívala spojeneckým vojákům v severní Africe. Její aktivity v této době jí později vynesly několik vyznamenání ve Francii i v dalších zemích. Po válce Germaine Sablon znovu koncertovala a natáčela nové písně, absolvovala turné v jižní i severní Americe. Před kamerou odehrála poslední menší roli v dramatu VELETRH ŽEN (La foire aux femmes, 1956), ve filmu účinkovala po dlouhých šestnácti letech. Počátkem šedesátých let ukončila Germaine Sablon svou uměleckou kariéru a odešla na rodinnou venkovskou usedlost v St. Raphaël v jižní Francii. Tady také 17. dubna 1985 zemřela ve věku 85 let.