Janusz Korczak

Janusz Korczak, vlastním jménem Henryk Goldszmit, byl polský židovský autor literatury pro děti, lékař - pediatr, humanista a pedagog, známý také pod přezdívkami Pan Doktor nebo Starý Doktor. Narodil se 22. července 1878 ve Varšavě, jeho rodiče Jósef a Cecylie patřili k plně asimilované části židovského obyvatelstva. Když otec roku 1896 zemřel a rodina se ocitla bez příjmů, byla rodina donucena opustit prostorný byt a mladý Henryk se stal jediným živitelem matky, babičky a sester. Roku 1898 se účastní Paderewského literární soutěže a poprvé tam používá jako svůj pseudonym jméno Janusz Korczak. V té době už studoval na varšavské univerzitě medicínu a pilně přispíval do několika novin. Po promoci se stal pediatrem. Během Rusko-japonské války v letech 1905 – 1906 sloužil jako vojenský lékař a po válce se vrátil ke své lékařské praxi. Po roce 1911 se stává ředitelem varšavského židovského sirotčince, tzv. Domu Sierot, kde založil svoji "dětskou republiku" s parlamentem, soudem a novinami. Zároveň byl i šéflékařem ústavu. Během 1. světové války opět působil jako frontový lékař a dosáhl hodnosti nadporučíka. V předválečném polském rozhlase vedl i pravidelný rozhlasový pořad,který však musel být po čase stažen. Korczak též mnoho cestoval, navštívil i Izrael,ale trvalou emigraci odmítal - jeho vlastí bylo Polsko. V roce 1939 se hlásí jako dobrovolník do polské armády, je ale odmítnut. Po převzetí Varšavy nacistickým Wehrmachtem a vytvoření místního ghetta je přinucen se tam i se svými svěřenci přesunout.On sám měl řadu možností, jak z gheta uprchnout, odmítl je však s tím, že děti neopustí. Jako humanista stále doufá, že alespoň děti budou hrůzného osudu ušetřeny. Marně... V srpnu 1942 přišl rozkaz shromáždit téměř 200 sirotků, které chtěli Němci deportovat do vyhlazovacího táboru Treblinka. Korczak i teď rezignoval na možnost zachránit si vlastní život a na znamení vzdoru odvedl "své" děti k vlaku. Děti byly oblečeny ve svém nejlepším oblečení, každé neslo modrý batoh a nejoblíbenější knihu nebo hračku. U očitých svědků zanechal tento pochod vedoucí na seřadiště Umschlagplatz hluboký dojem. Celý život se Korczak věnoval dětem, sdílel s nimi život ve výchovných ústavech. Zahynul (pravděpodobně 10. 08. 1942) v plynové komoře, kam odešel se svými svěřenci po příjezdu do Treblinky. Po válce se sice objevily úvahy, že byl jejich vlak odkloněn jinam a jeho pasažéři zachráněni, bohužel se však nepodařilo nikoho živého vypátrat. Ke stému výročí jeho narození byla založena Mezinárodní literární cena J. Korczaka a roku 1990 natočil Andrzej Wajda film Korczak. Motem filmu je: "Životní cesty velkých lidí se podobají legendám - jsou svízelné, ale krásné," napsal Janusz Korczak. Dílo Janusze Korczaka: Literární tvorba Janusze Korczaka není jednolitá, opírá se o zkušenosti vychovatele. Svúj pedagogický systém založil na zásadě rozvíjení samostatnosti a společné činnosti. Své výchovné názory publikoval jako eseje: Výchovné momenty - 1919 Jak mít rád děti - 1-3,1920 Právo dítěte na úctu - 1929 Próza: Romány ukazující život v různých společenských podmínkách: Děti ulice - 1899 Dítě salonu - 1906 Z prostředí prázdninových táborů pocházejí studie dětské psychiky a charakterů v románech: Morici, Pepíci a Židi - 1910 Pepíci, Honzíci a Frantíci - 1911 Studie, které jsou hlubokou psychologickou analýzou překračující tehdejší úroveň psychologie jako vědy: Zpověď motýla - 1914, psychologická studie psaná formou deníku dospívajícího chlapce Bobo - 1914, studie je pohledem do života nemluvněte Král Matýsek První - 1923, román o malém králi - reformátorovi. Zfilmováno roku 1958. Král Matýsek na neobydleném ostrově - 1923, pokračování Až budu zase malý - 1925, fantastický román Zvláštní místo zaujímají vzpomínky psané ve varšavském ghettu: Pamietnik - 1942, (Výbor z díla 4, Deník, 1958) Další díla: Bankrot malého Jacka - 1924, román o dětské podnikavosti Černokněžník Kajetánek - 1934, román o neposedných chlapcích Svéhlavý Chlapec - 1938, slov. 1950, román o životě L. Pasteura