Charlotte de Turckheim

Francouzská herečka Charlotte de Turckheim hraje především divadlo, často vystupuje v televizi, jako herečka i režisérka se prosadila také ve filmu. Pochází ze starobylé šlechtické rodiny z francouzsko-německého pomezí, jejím otcem je baron Arnaud de Turckheim (*1928). Charlotte vystudovala herectví a od roku 1978 je aktivní na divadelním jevišti. Před kamerou se objevila poprvé v hororu NOC SMRTI (La nuit de la mort, 1980), více ji ale zviditelnila až komedie KAŽDÝ ZAČÁTEK JE TĚŽKÝ (Le maitre de l'école, 1981) s populárním komikem Coluchem v hlavní roli. Spolu s další mimořádně úspěšnou komedií NENAPRAVITELNÍ NA PRÁZDNINÁCH (Les sous-doués en vacances, 1982) vstoupila do povědomí diváků a v první polovině 80. let byla značně vytíženou filmovou herečkou. Ve vedlejších rolích a v různých žánrech sekundovala nejslavnějším hvězdám, připomeňme alespoň filmy jako EDITH A MARCEL (Edith et Marcel, 1983) nebo PRAVÝ BŘEH, LEVÝ BŘEH (Rive droite, rive gauche, 1984), zúčastnila se i několika mezinárodních projektů (SWANNOVA LÁSKA - Un amour de Swann, 1984; VZPOMÍNKY NA PAŘÍŽ - The Proprietor, 1996). Znovu s Gérardem Depardieuem se potkala v populární komedii TÁTA NEBO MILENEC (Mon pere, ce héros, 1991). Jedinou hlavní roli dostala v komedii ZACHRAŇ SE, KDO MŮŽEŠ (Une journée chez ma mere, 1992), která však nezaznamenala nijak velký ohlas. Svůj šlechtický původ nezapře také v historických kostýmech, ve filmu JEFFERON V PAŘÍŽI (Jefferson in Paris, 1994) hrála Marii Antoinettu, u nás jsme ji mohli vidět ve dvoudílném televizním filmu JEANNE POISON, MARKÝZA DE POMPADOUR (Jeanne Poison, marquise de Pompadour, 2006), kde ztvárnila královnu Marii Leszczyńskou, manželku Ludvíka XV. (Vincent Perez). Mezitím se pokusila i o vlastní režii a podle vlastního námětu natočila průměrnou komedii MŮJ OTEC, MOJE MATKA, MOJI BRATŘI A MOJE SESTRY (Mon pere, ma mere, mes freres et mes soeurs, 1999). O něco větším úspěchem byl její další film ACH, TA ŠLECHTA (Les aristos, 2006); v obou filmech si také přidělila velké role. Mezitím pokračovala i v práci v divadle, kromě osvědčené klasiky (Moliere) účinkovala i v moderních hrách a také si vyzkoušela divadelní režii, v letech 1990 a 1993 podnikla úspěšné turné po Francii a dalších francouzsky mluvících zemích (Švýcarsko, Belgie). Zajímavou polohu našla v samostatných vystoupeních "one woman show", s níž již řadu let sklízí úspěchy po celé Francii. Pro francouzské vojáky hraje také v Afghánistánu, což má pro ni význam v osobní rovině, protože její druhý manžel Eygalieres Piaton (*1952) má afghánský původ; mají spolu tři dcery. Zatím naposledy jsme Charlotte de Turckheim mohli vidět v komedii o luxusní svatební hostině (SVATEBNÍ DORT - Piece montée, 2010). Po několikaleté přestávce znovu také režírovala (PÁNI! - Mince alors, 2012).