Jarmila Lhotová

Pro sličné dívky nebyl v dávných dobách problém dostat se k filmu a většinou k tomu vedla drobná náhoda. Tak tomu bylo i v případě Jarmily Lhotové. Narodila se ve Vídni jako Jarmila Pošíková, původně chtěla být operní pěvkyní, ale ze zdravotních důvodů musela na tento sen rezignovat. Poté absolvovala soukromé hodiny herectví u E. Vrchlické, mezitím se provdala za akrobatického letce Zdeňka Lhotu (1896-1926), který později tragicky zahynul. V roce 1929 doprovázela Lhotová do filmových ateliérů svou kamarádku, kde se jí povšiml režisér M. J. Krňanský a angažoval ji do svého filmu LORETÁNSKÉ ZVONKY (1929), který se nedochoval. Následně hrála ještě v dalších třech němých filmech; jeden z nich, ČERNÝ PLAMEN (1930), byl dodatečně ozvučen. Role Jarmily Lhotové měly společný prvek v milostných dilematech, která musely její hrdinky řešit. Souběžně začala Lhotová vystupovat na jevišti Vinohradského divadla (zde hrála v Romeovi a Julii), v pásmu písní a veršů účinkovala také u E. F. Buriana. O herectví Lhotové neměli kritici nijak vysoké mínění, svízelným se navíc v jejím případě ukázal mluvený projev, což je příčinou jejích minimálních aktivit ve zvukovém filmu. Hrála v nepříliš kvalitním filmovém přepisu Raisova románu ZAPADLÍ VLASTENCI (1932; opět v Krňanského režii), pak se objevila ve větší roli Ady Friedmannové v detektivce VRAŽDA V OSTROVNÍ ULICI (1933). Její poslední, a zároveň hlavní rolí byla postava nešťastně provdané statkářské dcery Jindry Janýrové ve filmu JINDRA, HRABĚNKA OSTROVÍNOVÁ (1933). Ve 30. letech se ovdovělá Jarmila Lhotová podruhé provdala za Jana Pachla, majitele čokoládoven RuPa (dnes firma Nestlé v Modřanech). Ten nepřál manželčině dalšímu vystupování na divadle ani ve filmu, proto na hereckou kariéru rezignovala. Po válce se pak objevila ještě v menší roli ve filmu ROZINA SEBRANEC (1945). V roce 1948 manželé Pachlovi emigrovali, napřed do Velké Británie, později do Kanady, kde Jan Pachl úspěšně pokračoval v podnikání ve výrobě čokolády. Jarmila Pachlová si až do vysokého věku udržovala svěžest a duševní zdraví, v 90. letech několikrát navštívila Prahu. Mezitím publikovala své vzpomínky v knize Dreams Upon the Stars: A Memoir of a Century. Jan Pachl zemřel v roce 2003, jeho manželka jej přežila o tři roky a zemřela 23. srpna 2006 ve věku nedožitých 104 let jako nejstarší česká herečka. Nesmírně zajímavý životní osud Jarmily Pachlové-Lhotové zahrnující v sobě hereckou slávu, bohatství, ústrky, exil a nové začátky je unikátní už jen prostým faktem, že trval více než jedno století. Dcera Jarmila Pachlová byla kanadskou krasobruslařkou.