Michail Titov

Michail Titov do prostředí filmového studia v Kyjevě přišel po absolvování Polygrafického Institutu I. Fedorova (1978), ale již v roce 1970 absolvoval kurz určený pro animátory a výtvarníky při filmovém studiu, který zde probíhal od poloviny šedesátých let. Od roku 1983 pracoval již samostatně jako režisér a jeho debutovým filmem byla Vstreča (1984). Jako animátor a výtvarník se podílel na studiovém cyklu o kozácích - názvy lze přeložit jako: Jak kozáci hráli fotbal (1970), Jak se kozáci stali olympioniky (1978), Jak kozáci pomáhali mušketýrům (1979), Jak kozáci hráli hokej (1995). K režii se více dostal na konci osmdesátých let, kdy vznikly v jeho režii filmy Erik (1989), Krokodil (1991), My - mužčiny (1992). Většinu filmů natáčel v kyjevském studiu Kyjevnaučfilm: Alisa v straně čuděs (1982), Alisa v zerkalje (1982), Ba-buš-ka (1982), či u nás uvedené pohádky Dovádivé botičky (1982) a Ivánek a Vraní král (1985). Je důležité si uvědomit i fakta, která ovlivnila tvorbu studia v Kyjevě - rozšíření a obroda animované tvorby probíhala v jednotlivých republikách od poloviny šedesátých let, kdy již byly k dispozici animátoři a výtvarníci, kteří vystudovali doma. Rozšířila se praxe, že studio pro vlastní produkci animované tvorby zřizovala kurzy po vzoru, který probíhal ve studiu Sojuzmultfilmu v Moskvě, ale produkce studií v jednotlivých republikách představovala maximálně dva až tři filmy ročně. To však nezabránilo tomu, aby animovaná tvorba nesla v sobě prvky domácí folklóru a odkazy na domácí prostředí.