Boris Chraněvič

Boris Chraněvič je jeden z těch, kteří stáli u obnovení animované tvorby na Ukrajině na konci padesátých let. V roce 1959 při Studiu vědecko-populárních filmů vzniklo oddělení animované tvorby. B. Chraněvič pracoval jako výtvarník od roku 1954 a v témže roce se stal výtvarníkem ve zmíněném oddělení. Jako režisér debutoval v roce 1964. Pro Studio vědecko-populárních filmů pracoval až do roku 1990. Spolupodílel se již od samého počátku na vzniku animovaných filmů ve studiu např.: Opilí vlci (1962), Veselý výtvarník (1963) nebo Zajíc a ježek (1964). V roce 1966 vznikl film „Medvídek a ten, kdo žije v řece“ a o rok později z podnětu scenáristy a výtvarníka Volodymyra Dachny vzniká seriál o kozácích a jejich příhodách, který patří k těm známějším z produkce kyjevského studia. Celá řada z tohoto seriálu (Jak kozáci vařili kaši, Jak kozáci hráli fotbal, Jak kozáci osvobozovali nevěsty, Jak kozáci pomohli mušketýrům atd.) reprezentovala studio nejen doma, ale také za hranicemi. Boris Chraněvič přispěl i do série filmů „Doutnák“ (díly 95 a 142). Na konci sedmdesátých let spolupracoval na dalším díle seriálu o kozácích - Jak se kozáci stali olympioniky a v osmdesátých letech vznikají filmy jako např.: Pro velké i malé (1982), Ivánek a vraní král nebo Zázraky (1987), další epizoda ze série Doutnák (299. díl). Boris Chraněvič se podílel celkem na čtyřech desítkách filmů. V roce 1990 probíhala i v kyjevském studiu generační výměna - ke slovu se dostávali představitelé střední generace, jejichž profesní kariéra započala v letech sedmdesátých i později. Boris Chraněvič patřil k osobnostem, jejichž jméno by nemělo být zapomenuto.