Jacques Daroy

Francouzský režisér Jacques Daroy natočil ve třicátých letech 20. století a poté po druhé světové válce celkem 18 filmů, mezi významné tvůrce francouzské kinematografie však nepronikl, úspěch jeho snímků byl mimo jiné limitován účastí méně známých herců. Narodil se v Paříži jako Pierre René Schenk a původně začínal u divadla jako herec vedlejších rolí. Později svou parketu našel jako divadelní manažer a založil vlastní soubor, mimo jiné pak psal i divadelní hry. K filmu se dostal počátkem třicátých let a poprvé se na postu uměleckého ředitele podílel na Allégretově milostném melodramatu PŮLNOČNÍ LÁSKY (Les amours de minuit, 1931), poté realizoval několik dětských filmů, což jej do jisté míry učinilo výjimkou mezi tehdejšími režiséry. Jeho režijním debutem ve formátu celovečerních filmů byla adaptace oblíbené literární předlohy CARTOUCHE (1934), známější ovšem z pozdějších verzí, především té z roku 1962 s J. P. Belmondem. Vyšší umělecké ambice měl další film opět natočený podle knižní předlohy, VÁLKA KLUKŮ (La guerre des gosses, 1934), a opět známější z pozdější verze pod názvem KNOFLÍKOVÁ VÁLKA (La guerre des boutons, 1963). Totéž lze říci i o dalším Daroyově filmu VIDOCQ (1938) zpracovávajícím životní příběh zakladatele moderní francouzské kriminalistiky; i Vidocqův životopis se později ve filmu a televizi dočkal několika dalších verzí. Po dobu druhé světové války se Jacques Daroy jako režisér odmlčel, naopak se ale výjimečně objevil před kamerou (TŘINÁCTÁ KOMNATA – Chambre 13, 1942). K režii se vrátil až po válce a opět adaptoval osvědčenou literární předlohu, tentokrát o dosud poctivém muži, který se stane pytlákem (RABOLIOT, 1945). Jestliže se stejnojmenná kniha ve dvacátých letech těšila značnému zájmu čtenářů, totéž se opakovalo i u filmu, který v kinech vidělo přes půldruhého miliónu diváků. Další úspěch zaznamenal Jacques Daroy s filmy o inspektoru Sergilovi v titulní roli s tehdy oblíbeným Paulem Meurissem. Prvním z nich byla detektivní komedie INSPEKTOR SERGIL (Inspecteur Sergil, 1947) s více než dvěma milióny diváků v kinech. Dlužno dodat, že další dva filmy měly již podstatně menší ohlas (SERGIL A DIKTÁTOR – Inspecteur et le dictateur, 1948; SERGIL MEZI DÍVKAMI – Sergil chez les filles, 1952). Naopak další triumf zaznamenal s dobrodružně laděnou kriminálkou PŘÍSTAV V ORIENTU (Porte d’orient, 1951) s Yvesem Vincentem a argentinskou hvězdou Tildou Thamar v hlavních rolích. Tato dvojice se pak – již s výrazně menším úspěchem – objevila také ve filmu GANGSTER PAN SCRUPULE (Monsieur Scrupule, gangster, 1953). Své poslední dva filmy realizoval Jacques Daroy v roce 1953 a od té doby žil v soukromí, zemřel o deset let později ve věku 67 let.