Francesca Braggiotti

Francesca Braggiotti byla italská tanečnice, divadelní a filmová herečka, později ale také významná osobnost amerického veřejného života, což vyplývalo z jejího manželství s politikem a diplomatem Johnem Lodge (1903-1985), který ovšem sám začínal jako filmový herec. Francesca Braggiotti se narodila ve Florencii, pocházela z umělecké rodiny, její otec byl operním tenorem, matka původem Američanka, byla též zpěvačkou. Francesca měla sedm sourozenců, někteří z nich se také uplatnili v uměleckém světě, bratr Mario (1905-1996) proslul jako hudební skladatel a klavírista, sestra Gloria (1909-2003) byla tanečnicí. Francesca se od dětství se svou sestrou Bertou věnovala tanci a jako taneční duo Braggiotti Sisters našly uplatnění ve Spojených státech, v Bostonu, odkud pocházela jejich matka, slavily úspěch ve dvacátých letech 20. století. V newyorském Brooklynu sestry Francesca a Berta provozovaly vlastní taneční studio, Berta ale zemřela v roce 1928. Francesca pak našla zázemí ve světě filmu, tehdy se také seznámila se svým manželem. John Davis Lodge, tehdy absolvent práv na Harvardu (1903-1985), se s ní oženil v roce 1929. Lodge pocházel z významné podnikatelské rodiny s bohatými tradicemi v politice Spojených států. Měli spolu dcery Lily (*1932), později herečku, a Beatrice (*1938), provdanou za pozdějšího španělského velvyslance v USA Antonia de Oyarzabal (*1928). Vedle divadelních jevišť se Francesca Braggiotti začala zviditelňovat i filmem, spolu se svým manželem Johnem Lodge se objevila v přepisu slavné románové předlohy MALÉ ŽENY (Little Women, 1933), kde hrála učitelku tance. Mezitím našla uplatnění také v dabingu a jejím hlasem promluvila k italským divákům Greta Garbo ve filmu MATA HARI (1931). Jednalo se o první dabing v dějinách italské kinematografie, Francesca později dabovala také další slavné americké hvězdy. V roce 1935 byl John Lodge pozván k natáčení do Evropy a Francesca jej následovala. Zatímco on točil v Británii, ona dostala nabídku na velkou roli princezny Sofonisby v Gallonově velkorysém projektu PÁD KARTÁGA (Scipione l’africano, 1937). Se svým manželem pak vytvořila ústřední dvojici v kriminální komedii DNES VEČER V JEDENÁCT (Stasera alle undici, 1937). V roce 1949 obdržela Francesca Braggiotti italský Řád solidarity, krátce nato opět pevně stála po boku svého manžela, který po druhé světové válce v duchu rodinných tradic zahájil politickou kariéru. V letech 1951-1955 byl John Lodge guvernérem státu Connecticut a Francesca jako první dáma regionu získala značnou popularitu u místního obyvatelstva, aktivně se věnovala charitě a podpoře kultury, stála například u zrodu Shakespearova divadelního festivalu ve Stratfordu (Connecticut). Spojené státy americké pak reprezentovala po boku svého manžela v jeho diplomatických misích ve Španělsku (1955-1961), Argentině (1969-1973) a Švýcarsku (1983-1985). Po ovdovění (1985) žila střídavě u svých dcer v Americe a západní Evropě, zemřela ve španělském přímořském letovisku Marbella 25. února 1998 ve věku 95 let.