Jiří Wolker

Epitaf: Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít. Dřív než moh' srdce k boji vytasit, zemřel - mlád dvacet čtyři let Tento epitaf si v předtuše své vlastní smrti sepsal sotva čtyřiadvacetiletý mladík, český básník Jiří Karel Wolker. Narodil se 29. března 1900 v Prostějově v dobře situované rodině a vystudoval zde i gymnázium. V letech 1916 - 1917 se pod vedením A. Svojsíka účastnil skautských táborů ve Vorlovských lesích nedaleko hradu Lipnice. Poté studoval na přání svého otce práva v Praze, přičemž zároveň navštěvoval literární přednášky. K umění měl blízko díky svému nadání literárnímu, hudebnímu a výtvarnému. Za svých pražských studií práv poznal Wolker dělnickou bídu, která byla později častým tématem jeho básní. Seznámil se zde se Z. Nejedlým, S. K. Neumannem, K. Bieblem a V. Nezvalem . Sblížil se s brněnskou Literární skupinou, která vydával časopis Host. Díky sociálnímu reformismu se s Literární skupinou rozešel a vstoupil do revolučního seskupení komunistických umělců Devětsil, které však brzy opustil. Jeho tvorbu lze zařadit do tzv. proletářské poezie, jejímž nejvýznačnějším představitem byl. Wolkerovým nejslavnějším dílem je básnická sbírka Těžká hodina. Další Wolkerovou sbírkou je Host do domu, román Polární záře bohužel nebyl dokončen, po tomto básníkovi nám však zůstalo několik pohádek, z nichž nejznámější je ta O milionáři, který ukradl slunce. Už během studií onemocněl básník tuberkulózou, která se u něj projevovala od dětství častými záněty mandlí, katary průdušek a problémy s játry a klouby. Léčil ji u moře i ve Vysokých Tatrách (v Tatranské Poljance), léčba však neměla kýžený efekt. Nakonec mu zůstalo jen jediné přání - chtěl zemřít doma. Milující maminka se mu snažila tuto poslední touhu splnit a najala si krytý železniční vagón, tzv. dobytčák. Do něj postavila synovo lůžko (sedět už nemohl) a takto jej v prosincových mrazech převážela ze zasněžených Tater domů, do Prostějova. Tuto svou poslední cestu mladý muž přežil jen krátce a brzy na to, 3. ledna 1924, vydechl naposledy. Pochován je na městském hřbitově v Prostějově.