Ugo Ceseri

Italský herec Ugo Ceseri začínal u divadla, před kamerou se prosadil až s příchodem zvuku a během deseti let pak před kamerou na své konto nastřádal přes čtyřicet rolí různě velkého rozsahu. Pocházel z Florencie a jako profesionální divadelní herec začínal v roce 1914 v souboru tehdy proslulého Ermeta Novelliho, později hrál v divadelní společnosti neméně slavného Ruggera Ruggeriho. Úspěch jeho herectví byl zčásti založen na korpulentní postavě, právě obezita mu ale později působila řadu zdravotních problémů a nakonec i předčasnou smrt. S prací před filmovou kamerou byl poprvé konfrontován poměrně velkou rolí impresária Rantoliniho v komedii FIGARO A JEHO VELKÝ DEN (Figaro e la sua gran giornata, 1931) významného režiséra Maria Cameriniho. Poté se musel spokojit s několika menšími filmovými výstupy, ale nakonec ukončil své působení v divadle (naposledy hrál v letech 1932-1934 ve společnosti Armanda Falconiho) a v polovině třicátých let se stal výhradně filmovým hercem. Ke spolupráci jej čtyřikrát přizval režisér Alessandro Blasetti, hrál například v jeho propagandou ovlivněných filmech STARÁ GARDA (La vecchia guardia, 1934) a ALDEBARAN (1935). Častěji hrál v historických filmech, připomeňme například postavu fanatického bonapartisty Barniho ve filmu KUKAČKOVÉ HODINY (L’orologio a cucu, 1938). Jednu z hlavních rolí ztvárnil v dramatu BRATŘI CASTIGLIONIOVÉ (I fratelli Castiglioni, 1939), nevyhnul se ani účasti v typu filmů dnes zatracované éry bílých telefonů, což dokládá společenská komedie HRABĚNKA Z PARMY (Contessa di Parma, 1938) opět v režii Alessandra Blasettiho. Jedinou titulní roli Kryšpína dostal v komedii KRYŠPÍN A KMOTRA (Crispino a le comare, 1938) natočené podle stejnojmenné komické opery. Hrál také role otců hlavních hrdinek, na místě je připomenout taktéž početnější spolupráci s režisérem Guido Brignonem, v jejich společném filmu LOTERIE LÁSKY (La mia canzone al vento, 1939) byla jeho dcerou tehdy populární Laura Nucci. Tento film byl ve své době uveden i v československých kinech, což se týká například také dobrodružného snímku TAJEMNÁ MASKA (Un’avventura di Salvator Rosa, 1939) znovu režírovaný Alessandrem Blasettim. Jak již bylo řečeno, Ugo Ceseri od mládí trpěl nadváhou, která mu ve spojení s nezdravým životním stylem působila četné komplikace. Zemřel v Římě 3. prosince 1940 ve věku 47 let. Poslední film, v němž hrál doktora Salveria (MÁMA – Mamma, 1941) přišel do kin až dva měsíce po jeho smrti.