Stella Májová

Stella Májová (vlastním jménem Weingärtnerová) strávila mládí v Mělníku a od dětství projevovala všestranné umělecké nadání. Její plánovaný nástup na pražskou konzervatoř se neuskutečnil, protože ještě předtím získala roli ve filmu Příklady táhnou (1939), kde hrála po boku Nataši Gollové. V téže době si také změnila své německé příjmení na český umělecký pseudonym vycházející z názvu měsíce, v němž začala točit svůj první film. Do konce války pak hrála ještě v sedmi dalších filmech (Studujeme za školou, 1939; Artur a Leontýna, 1940; Barbora Hlavsová, 1942 atd.), souběžně v l. 1943-1945 působila v Divadle Oldřicha Nového. Po válce neměla stálé angažmá, hrála v zájezdových představeních na venkově, později byla členkou souboru Divadla Fidlovačka. K filmování se vrátila až r. 1954, kdy ztvárnila princeznu Zpěvanku ve slavné pohádce Byl jednou jeden král. V 50. letech pak hrála ještě v několika filmech (Stříbrný vítr, 1954; Anděl na horách, 1955; Princezna se zlatou hvězdou, 1959), souběžně se uplatňovala na prknech divadla ABC. Výraznějších rolí ve filmu ani v televizi se jí však nedostávalo především kvůli jejím politickým postojům deklarovaným na přelomu 40. a 50. let. V 70. a 80. letech hrála ještě v několika komediích (Pane, vy jste vdova, 1970; Zítra to roztočíme, drahoušku, 1976 atd.), výraznější bylo její vystoupení v roli „americké“ tetičky ve filmu Co je doma, to se počítá, pánové (1980). Naposledy hrála ve filmu Přátelé bermudského trojúhelníku (1987). V 90. letech se provdala do USA za českého emigranta Jaroslava Mráze, poté žila v Kalifornii. Tam také zemřela 5. listopadu 2009 ve věku 86 let.