Jiří Malásek

Vynikající klavírista, skladatel a především autor ROMANTICKÝCH KLAVÍRŮ Jiří Malásek (1927), rodilý Brňák byl samouk, který ve dvaceti vedle práv dostudoval soukromě i hudební konzervatoř. Počátky jeho klavírní praxe sahají do konce 50. let, kdy mladý pianista muzicíroval po barech a hospodách a v té době potkal svého celoživotního kamaráda, rovněž pianistu Jiřího Bažanta, tehdy eléva v začínajícím Semaforu, se kterým vytvořili Klavírní duo Malásek - Bažant. Odtud byl už jen krůček do Československé televize, kde se nejen seznámil se svou budoucí ženou Janou, techničkou na vysílači Petřín, ale především začala jeho téměř třicetiletá spolupráce v oblasti televizní tvorby. Hudební počátky ve filmech Rodina Bláhovic (1959) nebo Smutný půvab (1963) dnes asi nikomu nic neřeknou, ale první muzikál STARCI NA CHMELU (1964) režiséra L. Rychmana s písničkami Kdyby sis oči vyplakala nebo Život je bílý dům skladatele Maláska je populární i po tolika letech. I další hudební komedie DÁMA NA KOLEJÍCH (1966) s tramvajačkou J. Bohdalovou v hlavní roli byla velmi úspěšná, stejně jako nezaměnitelná znělka oblíbeného dětského seriálu PAN TAU s O. Šimánkem v jeho životní roli. Následovaly plodné roky hudebního nadšení s Orchestrem K. Vlacha, Orchestrem D. Brázdy a pochopitelně i "muzikální kulisy" ve filmové tvorbě - od r. 1971 Večerníčky O Dorotce, komedie Můj brácha má prima bráchu a Bohoušův syn (1975), Jen ho nechte, ať se bojí (1978), Brácha za všechny peníze (1978), Víkend bez rodičů (1981). Desky s pohodovou muzikou, již zmiňované Romantické klavíry Jiřího Maláska spatřily světlo světa v r. 1972 (celkem 3 díly), následoval Nostalgický klavír a pravděpodobně nejznámější Maláskova skladba BALADA PRO ADÉLKU. Nadaný hudebník žil velmi hekticky, svého času stíhal tři zaměstnání (šéfredaktor hudebního vydavatelství Panton, komponista a hudební drammaturg v televizi) a svému zhoršenému zdravotnímu stavu příliš pozornosti nevěnoval - infarkt v Berlíně, kde v srpnu 1983 hostoval, byl varovnou předzvěstí dalšího, mnohem silnějšího srdečního ataku, kterému po několika týdnech v teplické nemocnici ve věku pouhých 55 let podlehl. Jeho velmi praktická manželka zůstala sama se syny - Petrem (1964), který úspěšně pokračuje v rodinné tradici hudebních virtuózů a mladším Filipem (1972). Romantický klavír nečekaně a navždy osiřel...