Colette Marchand

Francouzská tanečnice Colette Marchand má na svém kontě početně jen minimální filmografii, přesto se může pyšnit jednou nominací na Oscara za vedlejší roli. Narodila se v Paříži a tanci se věnovala od dětství, odbornou průpravu získala v souboru pařížské Opery, později studovala u významných pedagogů jako byli Viktor Gsovsky nebo Albert Aveline. Po druhé světové válce krátce působila v Londýně, kde na sebe strhla pozornost v baletech Labutí jezero nebo Romeo a Julie. Ve Francii sklidila úspěch až koncem čtyřicátých let díky spolupráci se slavným choreografem Rolandem Petitem, pod jehož vedením zaujala pařížskou veřejnost v roce 1949 v Théâtre Marigny. Tady proslula především jako Malá mořská víla. S Petitovým souborem Ballets de Paris odcestovala v roce 1950 do Spojených států, kde absolvovala osmiměsíční turné. Tento zájezd se stal velkým triumfem a kromě aplausu tisíců amerických diváků to pro Colette Marchand znamenalo nabídku k sňatku od průmyslového magnáta Jimmyho Gardinera, která ovšem byla odmítnuta. Americký úspěch se odrazil i po návratu do Evropy, když byla Colette Marchand angažována pro film. V britském muzikálu MOULIN ROUGE (1952) hrála prostitutku Marii Charlet zamilovanou do slavného malíře Henriho Toulouse-Lautreca. Tato kreace jí v udílení filmových cen v anglicky mluvících zemích přinesla trojnásobný úspěch, i když z dnešního pohledu je nesporné, že tento triumf byl částečně ještě dozvukem jejího nedávného baletního turné ve Spojených státech. Jako debutující herečka získala v Americe Zlatý glóbus (1953) a britskou cenu BAFTA (1954), v roce 1953 byla zároveň nominována na Oscara jako nejlepší herečka ve vedlejší roli. Další příležitost před kamerou pro ni znamenala již hlavní roli; ve filmu UHERSKÁ RAPSODIE (Ungarische Rhapsodie, 1954) hrála princeznu Carolinu von Sayn-Wittgenstein, osudovou lásku slavného skladatele Franze Liszta. Film byl natočen ve dvou jazykových verzích, v německé stála po boku tehdy populárního švýcarského herce Paula Hubschmida, ve francouzské (PAR ORDRE DU TSAR, 1954) byl jejím partnerem Jacques François. Mezitím byla nadále hvězdou baletu, znovu tančila titulní role v Londýně a New Yorku (Sněhová královna, Carmen), později působila hlavně v Paříži, aktivní na jevišti byla ještě počátkem sedmdesátých let, dodnes je řazena do desítky nejvýznamnějších tanečnic poválečné Evropy. V současnosti žije Colette Marchand v soukromí, od roku 1953 je jejím manželem Jacques Bazire (*1928), hudební skladatel, s nímž se seznámila v souboru Rolanda Petita (mimo jiné byl autorem hudby ke zmíněnému filmu UHERSKÁ RAPSODIE).