David Matásek

Herec David Matásek pochází z umělecky založené rodiny, jeho otcem je scénograf Petr Matásek (*1944), matka Jana Matásková (*1944) působí jako grafička. David Matásek se narodil v Praze, ale léta dětství a dospívání strávil v Hradci Králové, kde tehdy jeho otec pracoval. S jevištní prezentací se seznámil původně díky recitaci, přes literaturu pak jeho zájem směřoval k divadlu. Na pražské Státní konzervatoři vystudoval hudebně-dramatické oddělení (1984). Ještě za studií stál poprvé i před kamerou a hned první filmová role mu vynesla značnou pozornost veřejnosti. V nerozlučné dvojici spolužáků hrál po boku Pavla Kříže postavu gymnazisty Kendyho v komedii JAK SVĚT PŘICHÁZÍ O BÁSNÍKY (1982), která značně vybočovala z dobového průměru. S Křížem pak hrál také v dramaticky laděném ZÁMKU NEKONEČNO (1983), postavu Kendyho si pak zopakoval i v pokračování „básnické“ série JAK BÁSNÍCI PŘICHÁZEJÍ O ILUZE (1984) a JAK SVĚT PŘICHÁZÍ O BÁSNÍKY (1987). První zkušenosti s televizní kamerou vyvrcholily velkou příležitostí v seriálu BYLO NÁS ŠEST (1985). Po dokončení konzervatoře neměl David Matásek stálé angažmá, jako host účinkoval na několika scénách (Studio Bouře, Náhradní divadlo, Volné sdružení režisérů). Mezitím se okruh aktivit Davida Matáska rozšířil také o hudbu a s přáteli (mimo jiné s Danielem Landou) založil v roce 1987 rockovou skupinu Orlík, v níž hrál na kytaru a na její produkci se podílel i jako textař. Zvláště na přelomu 80. a 90. let dosáhla tato kontroverzní hudební formace značné popularity, ale tehdejší radikalizace hnutí skinheads vedla k jejímu zániku (1991). V letech 1991-1995 byl David Matásek členem činohry Národního divadla, kde zaujal především v představeních Zahradní slavnost, Britannicus nebo Vyhnanci. Sedm let byl pak oporou hereckého souboru Divadla Komedie (1995-2002), kde opět zaujal v shakespearovském repertoáru (Sen noci svatojánské, Zkrocení zlé ženy). Mezitím spolupracoval nadále s filmem, především ale s televizí, kde hrál v několika seriálech. Znovu si zopakoval postavu Kendyho (KONEC BÁSNÍKŮ V ČECHÁCH, 1993; JAK BÁSNÍCI NEZTRÁCEJÍ NADĚJI, 2003), ve vedlejších rolích se objevil také v komediích Davida Ondříčka (SAMOTÁŘI, 2000; JEDNA RUKA NETLESKÁ, 2003). V roce 2002 se David Matásek vrátil do činohry Národního divadla, kde dostal nové zajímavé příležitosti v několika klasických kusech (Lakomec, Richard III., Cyrano z Bergeracu), ale i v moderně (Arkádie, Malá hudba noci). Vedle stálého angažmá dlouhodobě spolupracuje s Divadlem v Řeznické (Kdo se bojí Virginie Woolfové, O myších a lidech), na této scéně si vyzkoušel i pozici režiséra (Sběratel). Vystupuje také v muzikálech a diváci jej mohli vidět například v Krysařovi nebo Johance z Arku. Před kamerou se v posledních letech objevuje především ve formátu televizních seriálů (REDAKCE, 2004; LETIŠTĚ, 2006; PŘEŠLAPY, 2009). Film mu zatím poslední příležitost nabídl v historickém dramatu VE JMÉNU KRÁLE (2009). David Matásek je rozvedený, jeho manželkou byla novinářka a televizní dramaturgyně Simona Matásková (*1967). Seznámili se v roce 1989 a žili spolu dvanáct let, z jejich vztahu pochází dcera Linda.