Michèle Mercier

Božská Angelika - tak jí přezdívají stále ti, kdo mají na paměti její pětidílné romanticko-dobrodružné filmy ze života Angeliky de Sancé de Monteloup, hraběnky de Peyrac a markýzy de Plessis-Bellière. Jocelyne Yvonne Renée Mercier je francouzská herečka narozená na nový rok 1939 v Nice. Pocházela z velmi dobře situované rodiny. Ve škole, kterou navštěvovala, byla premiantkou a jako téměř každá mladá dívka milovala balet, který také velmi dlouho studovala a navštěvovala. Svou perfektně rostlou postavou, dlouhýma nohama, jako by byla pro baletní scény předurčena, i když… Michèle se dostala pouhou náhodou k malé filmové roli a její touha se obrátila jiným směrem. Stát se herečkou. Po příjezdu do Paříže začala studovat herectví a prostřednictvím baletu se vypravila i na dlouhodobou stáž do Anglie. V roce 1957 se setkává s režisérem D. de La Patelliére, který ji obsadil do filmu „Pomsta z hrobu“ a následně ještě v tomtéž roce hrála v dalším filmu z uměleckého prostředí manekýnek a hereček: „Dejte mi mou šanci“. Od této chvíle se začala velmi slibně rozvíjet její počínající filmová kariéra. Hraje nejen ve francouzských, německých, ale i italských filmech. Byly to filmy romantické, dramatické, horory, ale i thrillery. Michèle byla často obsazována i do rolí vyzývavých žen, prostitutek, tzv. potvor, ale i v těchto rolích měla veliké štěstí na herecké partnery: Ingrid Bergman, Jean Gabin, Robert Hossein, Virna Lisi, Marcello Mastroiani a výborné režiséry, jako byli F. Truffaut, Ch. Jacque, M. Monicelli, A. Litvak, B. Borderie. Její nejznámější filmy jsou Střílejte na pianistu, Cassanova 70, Pod africkým sluncem, Lady Hamiltonová, Roma Bene a sága o Angelice. Když roku 1964 probíhaly kamerové zkoušky na natáčení pětidílného seriálu, a především na titulní představitelku podle románové předlohy manželů Anne a Serge Gollonových Angelique, byla vybrána do hlavní role Michèle. To byla její životní role, která bohužel poznamenala celý její další herecký, ale i do určité míry i soukromý život. I když po Angelice natočila ještě několik filmů, byla její tvář neustále spojována s její Angelikou de Sancé de Montelloup - Plessis-Bellière, ukončila Merciérová svou kariéru poměrně brzy. Bylo jí necelých 34 let. Michéle byla dvakrát provdána, ale obě manželství se jí nevydařila. Po druhém rozvodu odjíždí z Evropy na nějaký čas do USA, kde pracovala ve filmových studiích. Jejím přítelem, a obdivovatelem, a později snoubencem se na krátké dva roky stal obchodník Adrien Jancu, se kterým se seznámila ve Švýcarsku a který zemřel na rakovinu těsně před jejich avizovanou svatbou. Čas od času je Michèle zvána do televize a objevuje se v tématicky různých pořadech o baletu, herectví. Vydala knihy - rok 1987 „Angelika se ztraceným srdcem“. V roce 1998 dostala nabídku, kterou s radostí přijala. Byla vybrána do filmu „La rumbera“ do role tanečnice Rachel, který režíroval F. Vivarella. V roce 2002 napsala další knihu „Nejsem Angelika“. Marta Holubová-clara.bow