Maria Callas

Maria Callas (Kalogeropoulos) se narodila 2.prosince 1923 v New Yorku v rodině řeckých přistěhovalců. V dětství se učila zpívat v lidové škole na Manhattanu, kde musela snášet posměšky od svých spolužáků. Vynikala nejen svým zpěvem, ale i svou tloušťkou, velkým nosem a širokou pusou, proto ji děti přezdívaly „tlustá kačenka“. Po rozvodu rodičů se s matkou vracejí do Řecka. V Aténách studovala zpěv u slavné profesorky Elvíry de Hidalgo. Již během studia se objevila na jevišti Královské opery v Mascagniho opeře Sedlák kavalír. Umělecky byla oceňována, ale její vzhled a rodinné problémy ji bránily v kariéře. Vše řešila návratem do USA. Nejprve působila United States Opera, avšak před její premiérou soubor zbankrotoval. Své štěstí zkusila i v Metropolitní opeře, byli ji nabídnuto několik rolí, ale Maria usoudila, že pro ni nejsou vhodné a odmítla je. První větší úspěch zaznamenala ve veronské Aréně v opeře Gioconda, kde se seznámila s dvěma významnými muži, kteří ji pomohli v budoucí kariéře, s Tulliem Serafinim, ředitelem veronského souboru, a s průmyslníkem Battistem Meneghinim, jejím pozdějším manželem. Další úspěchy sklízela na operních scénách v Benátkách, Neapoli, Florencii a v roce 1951 i v milánské La Scale. V tomto angažmá vypukl i spor a boj o první dámu světové operní scény. Její legendární válka „holubice s orlem“s primadonou Renatou Tebaldi se stal hlavním námětem všech milánských novin. Tento spor vedl až k otevřenému nepřátelství dvou táborů příznivců a ctitelů, „callasiánů“ a „tebaldiánů“. Tyto skupiny vzájemně narušovaly představení místo kytek házely na pódium zeleninu a svým chováním se snažily znemožnit vystoupení oblíbenců druhého tábora. Všichni odborníci se však s odstupem času shodli na jediném, tuto bitvu vyhrála Callasová. Její hlas měl rozsah tří oktáv, a jeho zabarvení a univerzálnost umožňovala Marii zpívat v rozličných úlohách, navíc měla velký herecký talent, zvláště využívaný v dramatických rolích. Nadále se snažila prosadit v Metropolitní opeře, pro své nároky na výši honoráře byla odmítnuta, natruc přijala nabídku opery v Chicagu. Kde se stala hvězdou, i přes skandál s jejím zatčením za nezákonné podnikání. Po těchto úspěších musel Rudolf Josef Bing, ředitel Metropolitní opery, přijít po „kolenou“ a nabídl Callasové smlouvu. Za její první vystoupení byli fanoušci ochotni zaplatit velké sumy peněz. Předmětem bulvárních novin se stal i její vztah k matce, které odmítala poskytnout finanční výpomoc. V roce 1958 byla na vrcholu své umělecké kariéry, ale současně i v osobní krizi. Pro své vysoké finanční nároky musela odejít z Metropolitní opery, rozvedla se a navázala vztah s milionářem Onassisem, který ji na veřejnosti ponižoval. Její hvězdná kariéra trvala patnáct let, v roce 1964, ve svých 41 letech, přestala zpívat a ukončila pěveckou kariéru. Vyučuje zpěv v New Yorku a natáčí desky. Po několika letech ji operní zpěvák Giuseppe di Stefano přemluvil k návratu. Den před koncertem v Londýně bylo vystoupení zrušeno, z důvodů zhoršení zraku Marie Callasové, téměř přestávala vidět. Po odeznění zdravotních potíží absolvovala světové turné na kterém sklízela nepřetržité ovace. Při koncertě v New Yorku přestala zvládat pracovní vypětí a nasazení a při koncertu téměř zkolabovala. Z diváky se rozloučila při svém posledním koncertu v japonském Sapporu 11. listopadu 1974. Její zdravotní stav se neustále zhoršoval, k zelenému zákalu se přidalo několik dalších nemocí. 16.září 1977 ve svém pařížském bytě, ve svých třiapadesáti letech, umírá.