Olaf Bach

Narozen jako Othello Bockermann, vyrůstal v Hamburku. Otec byl malíř, matkou zpěvačka Bertha Bremerová. V mládí osiřel a prožil si velmi těžké dětství. Z moci úřední byl Bachovi přidělen poručník, šlo o rodinu hoteliéra, která nemohla mít děti. Bach v hotelu bydlel a poznal celý svět, aniž se hnul z budovy. Hosté byli ze Španělska, Indie a mnoha dalších zemí. Bach přestal trpět hmotnou nouzí a poručník dodržel slovo. Bachovi slíbil plnou svobodu v rozhodování. Pak sondoval, čím chce jeho svěřenec být. Bach zmínil herectví, což poručníka rozladilo a Bachovi doporučil, ať vše zváží. Z vůle svého poručníka musel protrpět studia stavebnictví, ke kterým neměl žádný vztah. V hodinách technického kreslení se zjistilo, že Bach je sice znamenitý malíř, ale uměleckého směru. Pomohli učitelé, Bach sice nastoupil praxi na stavbu, ale externě studoval herectví. Doma nic neřekl, a aby studia mohl zaplatit, našel si druhé zaměstnání. Po večerech chodil do herny stavět kuželky. Tak jako jablko nepadá daleko od stromu, tak kuželky napadají daleko od poručníkových známých. Následující rok studoval Bach řádně herectví u profesora Stöwercha a nakonec došlo k přijímacímu řízení do hamburského Hereckého domu, který vedl baron von Berger. Von Berger prohlásil, že není žádným prorokem a nabídl Bachovi smlouvu na jednu sezónu. Bach platí v německé kinematografii za přímého předchůdce Pierra Briceho. Jeho role Intschu-tschuna byla do natočení filmu POKLAD NA STŘÍBRNÉM JEZEŘE jedinečná a nejslavnější. Než Brice obsadil titulní stránky časopisů pro teenagery, byl tam Bach. Taktéž místa na autogramiádách, která Brice zaujal, byla vyhřátá Bachem. Bach začínal malými rolemi, kde často pronesl jedno jediné slovo. Navíc musel pomáhat jako osvětlovač. Nicméně začátek byl učiněn. Nastoupil do divadla v Bad Oldesloe. Toto divadlo mělo za úkol bavit lázeňské hosty a na letní sezónu si vždy nasmlouvalo herce z celého Německa. Zde, ve hře PFARRER VON KIRCHFELD, již alternoval hlavní roli, zpíval v CIKÁNSKÉM BARONOVI a poznal svět divadla z jiné stránky. Zkoušky začínaly ve čtyři ráno. Bach přišel několikrát pozdě, obdržel první výstrahu, pak jej vyhodili. Prošel divadly v Halle, Katovicích, Liegnitzu a Ulmu. Nebyl pouze herec, výborně maloval a minimálně v jednom případě působil jako výtvarník dekorací. Po Ulmu následoval Stuttgart, první světová válka, Vratislav a Berlín, kde získal roku 1921 první roli v němém filmu HAFENLORE. Bach natočil pouze 23 filmů. Držel se zpátky, za svou hlavní parketu považoval divadlo. V hlavním městě Třetí říše prošel všemi divadly. V Renesančním divadle hrál např. hned ve třech hrách FRÄULEIN JULIE, MARIA MAGDALENA a WEIBSTEUFEL. Pořídil si auto, ve kterém vyjížděl s manželkou, herečkou Karin Bachovou a dalšími herci hostovat po celém Německu. Karin Bachová používala umělecké jméno Maria Gabor a točila hlavně ve Švédsku. Věnoval se i zahradní architektuře a vyhrál tři ceny. V roce 1940 byly ve Werderu uspořádány Hry Karla Maye v obsazení Old Shatterhand (Herbert A. E. Böhme), Vinnetou (Kurt Max Richter), Nscho-tschi (Ursula Grabley), Santer (Hans Adalbert von Schlettow), Intschu-tschuna (Olaf Bach) a Sam Hawkens (Willy Gade). Hrány byly scény z celé trilogie, včetně Vinnetouovy smrti a hlavní pozornost na sebe strhli herci Olaf Bach a Ursula Grabley. Mezi 21. červnem a 31. srpnem 1940 je zhlédlo 450 000 platících diváků. Pořadatelé dali vytisknout tisíce pohledů, na kterých byli zobrazeni herci a jejich postavy. Hry se musely pro obrovský úspěch prodloužit. Hudbu dělal Fritz Wenneis. Ursula Grabley nádherně zpívala a Wenneis jí napsal několik písní na indiánské motivy. Šlo o přímého předchůdce Festivalu Karla Maye, pořádaného později v Elspe, kde již hrál Pierre Brice. Roku 1943 účinkoval ve svém posledním filmu DAMALS, kde Zarah Leander zazářila na vrcholu své kariéry. Bachovi bylo 51 let a z neznámých důvodů hereckou kariéru ukončil.