Arto Paasilinna

Finský spisovatel Arto Paasilinna se narodil 20. dubna 1942, rodiče se jmenovali Väinö Paasilinna a Hilda-Maria Paasilinna. Jeho rodné městečko Kittilä se nalézá za polárním kruhem. Rodina byla početná a tvořilo ji pět bratrů a 2 sestry. Spisovatelem se stali bratři Arto, Erno a Mauri. Arto je jeden z nejznámějších finských spisovatelů, básník, novinář, který patří k těm nejpopulárnějším. Jeho knihy nečtou jenom Finové, ale i čtenáři v celé řadě evropských zemí, vyšly i v českém překladu, ale až po něžné revoluci. Ve svých románech se vrací s nadsázkou k vážným tématům jako je stáří, touha po svobodě, krize středního věku. Do roku 2007 napsal 34 knih, které byly přeloženy do 22 jazyků. U nás vyšlo několik jeho knih a mají pro svoji čtivost vyjít i další, ale protože zemřel 15. října 2018, je jisté, že již nic nového nenapíše. Mnohé jeho knihy byly zfilmovány, často se pak podílel i na filmovém scénáři. Ženatý byl s Hilkka Onervan Nousu, s níž měl syna Jyrki Petteri (*1964) a dceru Janne (*1967). Po rozvodu si vzal Terttu Annikki Kasper, s níž pak žil až do svých posledních dní. Roku 2009 prodělal mozkovou mrtvici a až do své smrti pobýval v domově s pečovatelskou službou v Espoo - Westend, nedaleko od Helsinek. V českém překladu vyšly jeho knihy Zajícův rok (1975), Stará dáma vaří jed (1988), Chlupatý sluha pana faráře (1995), Les oběšených lišek (1983), Autobus sebevrahů (1990), Vlčí léto laponského mlynáře (1981), Krátká paměť pana rady (1991) a Syn boha hromovládce (1984).