Jacqueline Kennedy

Pravděpodobně nejpůvabnější a nejelegantnější První dáma Bílého domu Jacqueline Lee Bouvier-Kennedyová se narodila r. 1929 v bohaté intelektuálské rodině v New Yorku, její předkové z otcovy strany pocházeli z Francie. V r. 1933 se Bouvierovým narodila druhá dcera Caroline-Lee, nicméně o 7 let později se rodina rozpadla. Přesto, že si otec i matka později našli nové partnery, svým dcerám poskytli to nejkvalitnější vzdělání i hmotné zajištění. Jackie se už od dětství věnovala výuce jazyků - mluvila plynně francouzsky, italsky, španělsky i polsky, poznávala dějiny i architekturu a vynikala v jízdě na koni. Studovala jak na francouzské Sorbonně, tak i na Washingtonské univerzitě v USA. Začátkem 50. let, kdy po studijních stážích získala místo fotoreportérky ve známém deníku Washington Times-Herald, poznala na jednom z večírků charismatického, o 12 let staršího Johna F. Kennedyho. V té době již známý politik jí byl okouzlen, ovšem nijak se nezříkal erotických dobrodružství s jinými ženami - Jackie však byla nejvhodnější kandidátkou na post manželky slavného muže. John -stejně jako jeho patriarchální otec Joe - vyznával názor, že manželka musí bezmezně podporovat, respektovat a tolerovat svého muže a mladá Jacqueline si od svatby v září 1953 tento "kalich hořkosti Kennedyových" mnohokrát vypila až do dna. Na druhou stranu se krásná Jackie dostala až na samý vrchol americké smetánky a v r. 1961 dokonce do Bílého domu. Po svatební cestě v Mexiku se novomanželé usadili v prestižní washingtonské čtvrti Georgetownu, provdaná reportérka se už v podstatě starala pouze o domácnost, ale hlavně podporovala manželovu kariéru. Nejspíš kvůli křehké konstituci a zdravotním problémům prodělala v prvních letech několik potratů a teprve v listopadu 1957 se manželům narodila vytoužená dcera Caroline. Jackie se již plně stala "ženou v domácnosti" a spolu se švagrovými Ethel (manželkou mladšího Johnova bratra Bobyho) a Joan (manželkou dalšího bratra Edwarda) představovaly druhou generaci žen "klanu Kennedyových". Závěr roku 1960 byl pro Jackie a Johna jedním z nejšťastnějších - v listopadu se jim narodil vymodlený syn John jr. a předtím již v lednu hrdý otec vyhlásil kandidaturu na prezidenta Spojených států. Pro Jackie to znamenalo veliké fyzické i psychické vypětí, ona se však toho zhostila na výbornou a po těsně vyhraných volbách vstoupila 20. ledna 1961 jako 35. První dáma do Bílého domu. Na rozdíl od všech svých předchůdkyň zde přinesla nový svěží styl, přebudovala historické sídlo v kulturní centrum a svou elegancí určovala módní styl. I nadále však musela (po vzoru své tchýně Rose) tolerovat milostné eskapády svého muže, protože Kennedyové prostě takoví byli! Realizovala se ve výchově dětí, v umění a módě, podporovala charitativní projekty. Excelovala svým šarmem i důvtipem na zahraničních cestách - např. v dubnu 1962 si na oficiální návštěvě Francie plně získala tento národ nejen plynulou francouzštinou, ale i jako módní ikona (pověstné byly její kostýmky a kloboučky), Jackie byla v Paříži populárnější než její manžel. Právě z této akce se cituje známý Kennedyho bonmot: "Já jsem člověk, který doprovází Jacqueline Kennedyovou do Paříže - a já jsem si to užil." V srpnu 1963 se prezidentskému páru narodil další syn Patrick, který po dvou dnech bohužel zemřel, rodina se však stmelila ještě víc, ale nikdo netušil, že další tragédie bude následovat už za tři měsíce . 22. listopadu 1963 při návštěvě texaského Dallasu byl prezident JFK nečekaně zastřelen (prý) Lee Harvey Oswaldem, bývalým příslušníkem Námořní pěchoty Spojených států, kterého o dva dny později za přítomnosti televizních kamer zastřelil Jack Leon Rubinstein. John se stal pátým americkým prezidentem, který skončil svou kariéru předčasně a násilnou smrtí. Jackie se v pouhých 34 letech stala vdovou - celý svět oblétly fotografie, kdy v pověstném růžovém kostýmku objímá svého umírajícího manžela a následně dojemný snímek, kde maličký John spontánně salutuje na pohřbu svého otce. Jacqeuline s dětmi odešla z Bílého domu, kde se vládcem stal L.B. Johnson. O několik let později, v říjnu 1968 se znovu provdala - za řeckého multimilionáře Aristotela Onassise (1906-75). Spousta Američanů jí tento druhý sňatek nikdy neodpustila - stylizovali si Jackii do představy "doživotní americké vdovy". Po ne příliš šťastných 7 letech, plných hádek a nevěr, ovdověla podruhé a vrátila se jako zralá dáma ke svému původnímu povolání reportérky a zbytek života (1985-94) prožila s obchodníkem s diamanty Mauricem Tempelmanem. Počátkem r. 1994 jí lékaři diagnostikovali rakovinu lymfatických žláz, na kterou v květnu téhož roku zemřela. Navždy opustila své již dospělé děti, zanechala však v americké historii nesmazatelnou stopu elegance a krásy a je pohřbená vedle JFK na Arlingtonském hřbitově.