Vilém Besser

Vilém Besser pocházel z dělnické rodiny z Kladenska, vyučil se číšníkem, ale po druhé světové válce se zároveň začal věnovat herectví. Původně hrál v zájezdovém souboru Modrá halena (1947-1948), následně působil na pražských scénách Divadlo mladých pionýrů a Městské divadlo pro mládež, do roku 1955 zároveň cestoval se zájezdovou skupinou Vinohradského divadla. V letech 1955-1961 pak v rychém sledu vystřídal několik angažmá v oblastních divadlech (České Budějovice, Teplice, Pardubice, Kladno, Plzeň), nakonec byl členem hereckého souboru Realistického divadla Zdeňka Nejedlého v Praze (1961-1985). V divadle hrál v moderním i klasickém repertoáru v řadě her, původně role milovníků, později dramatické postavy s vyhroceným charakterem. Několikrát hostoval i v Národním divadle, mimořádné úspěchy sklízel zvláště ke konci života, kdy již trpěl špatným zdravotním stavem, ve hře Hodina mezi psem a vlkem. Do světa filmu vstoupil Besser počátkem 50. let, kdy byl jako nadějný mladík angažován do několika budovatelských a sociálních dramat, objevil se také v historických snímcích JAN HUS (1954) a JAN ŽIŽKA (1955). V 60. letech se přehrál z mladických rolí, začal ztvárňovat převážně kladné postavy policistů, lékařů nebo pedagogů, ve filmech s válečnou tématikou také například role odbojářů. Jen výjimečně hrál také negativní typy (například v seriálu TŘICET PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, 1975; nebo ve filmu PŘÍPAD MRTVÝCH SPOLUŽÁKŮ, 1976). Zcela kuriózním příspěvkem do Besserovy filmografie je jeho kreace lesní příšery ve filmech OSADA HAVRANŮ (1977) a NA VELIKÉ ŘECE (1978). Od 70. let točil Besser často také pro televizi, nadšeně spolupracoval i s rozhlasem a s dabingem. Jeho poslední rolí byla postava řídícího učitele ve válečném dramatu KUKAČKA V TEMNÉM LESE (1985), jehož premiéry se již nedožil. Počet jeho filmových a televizních rolí je přes padesát. Vilém Besser zemřel po dlouhé nemoci 27. října 1985 ve věku nedožitých 55 let. S manželkou Miroslavou měl jednoho syna.